Ptakopánví (Ornithischia)

Nedoceratops

Čtvrtek v 18:23
Nedoceratops byl rod severoamerického rohatého dinosaura, který žil na Zemi v době svrchní křídy stupně maastricht před 72,1 až 65 miliony lety. Jeho fosilní lebka dlouhá 1,8 metru byla objevena v geologickém souvrství Lance Formation ve Wyomingu, USA. Nedoceratops se až na chybějící roh na nose velmi podobal známějšímu triceratopsovi. Další rozdíl je v tom, že jeho límec měl odlehčující otvory, zatímco triceratopsův límec tvořila souvislá kost. Otvory v límci kromě redukce jeho váhy poskytovaly také prostor k uchycení žvýkacích svalů. Otvory zakrývala kůže, takže vypadaly pevněji. Zprvu byl Nedoceratops popsaný v roce 1905 jakožto Diceratops.


Popis tehdy učinil paleontolog Richard Swann Lull. Podle následného výzkumu se ovšem jednalo o rod Triceratops a otvory v límci a chybějící nosní roh způsobilo onemocnění. Nicméně podle posledních výzkumů se jedná o samostatný rod. Proto A. S. Ukrajinskij v roce 2007 změnil jméno z Diceratops na Nedoceratops. Nedoceratopse v současné době považují někteří výzkumníci za pochybný rod a někteří zase za právoplatný. Nedoceratops okusoval nízko rostoucí vegetaci zobákem a rozřezával ji na drť stoličkami. Převislé tváře zadržovaly potravu, když ji kousal. Když se mu zuby opotřebovaly, narostly mu nové. Měl sudovité tělo na čtyřech tlustších nohách, jež umožňovaly pohyb lesem rychlostí asi 2 - 4 km/h. Byl-li napaden, skláněl hlavu a propichoval nepřítele rohy. Tento býložravec byl dlouhý až 9 metrů, výška činila 2,7 metru a váha až 11 tun.

Magnirostris

6. září 2017 v 21:54
Magnirostris byl rod báložravého dinosaura ze skupiny Ceratopsia - rohatých dinosaurů, který žil na Zemi v období zvaném svrchní křída stupně campan před 83,6 až 72,1 miliony lety. Obýval území tehdejšího Vnitřního Mongolska (autonomní oblast na severu Číny), konkrétně známou poušť Gobi, v jejíž geologickém souvrství Bayan Mandahu byl nalezen během společné čínsko-kanadské expedice jeho holotyp (= exemplář, podle kterého byl popsán druh) s označením IVPP V 12513, který byl tvořen téměř kompletní jedinou lebkou.


Spadá do čeledi Protoceratopsidae, stejně jako například Protoceratops, jehož slavný souboj s dravým Velociraptorem byl dochován do dnešních dnů. Od ostatních členů čeledi se odlišoval značně velkým zobákem a počínajícím vývojem nadočnicových růžků. Velikost tohoto tvora nelze přesně určit kvůli nedostatku zachovalého materiálu, jeho délka se ovšem odhaduje na přibližně 2,5 metru. Podle některých názorů se může jednat o rod Bagaceratops a velký zobák vznikl pouze na základě konzervačního procesu. Typový druh M. dodsoni (pojmenován na počest paleontologa Petera Dodsona) byl popsán v roce 2003 a učinil tak čínský paleontolog Tung Č'-ming spolu s jeho vědeckým týmem. Jeho jméno vzniklo z latinského slova Magnus "velký" a řeckého rostrum "zobák" a překládá se tedy jako "velký zobák" a bylo mu dáno kvůli již zmíněnému velkému zobáku.

Parksosaurus

4. září 2017 v 15:33
Zase jsem blog trochu zanedbával, jsem to ale neřád , ale vůbec nic nestíhám, mám toho teď docela dost kvůli nějakému vyřizování atd., takže se omlouvám, snad se moje aktivita zlepší. Tak, to by bylo a teď se jdu podívat na Vaše krásné blogy, co přibylo nového. Všem přeji hezký zbytek dne.

..................................................................................................................................................

Parksosaurus byl rod býložravého dinosaura z čeledi Hypsilophodontidae, což je skupina rychlých dvounohých ornitopodů. Parksosaurus žil na Zemi v době svrchní křídy stupně maastricht před přibližně 72 až 65 miliony lety na území Kanady, Alberty. Jeho fosilní pozůstatky byly nalezeny v geologické formaci Horseshoe Canyon. Zprvu se myslelo, že se jedná o rod Thescelosaurus, nicméně později se zjistilo, že tomu tak není, a proto byl překlasifikován do vlastního rodu. Jednalo se o poměrně malého býložravce, který dosahoval délky 2 až 2,5 metru, výšky 1 metr a váhy okolo 40 až 70 kg. Běžně chodil vzpřímeně po zadních, při pastvě se mohl spustit na čtyři. Jeho dlouhý ocas a silné přední končetiny ústily v chápavé ruce, kterými si přitahoval větve.


Parksosaurova malá hlava byla vyzbrojena rohovitým zobákem, kterým uštipoval vegetaci. Čelisti měl široké s nezvyklými zuby, které měly široké a nízké hrany k drcení stravy. Byl lépe vybaven pro jídlo než pro boj, a tak přežíval díky velkému obdarování k rychlému sprintu. Díky silným zadním nohám mohl rychle startovat i měnit směr. Kolem očí měl kostěné kroužky, které vylepšovaly jeho zrak. Tento malý dinosaurus byl zřejmě schopen vyhrabávat nory, stejně tak jako jeho blízký příbuzný Thescelosaurus. V roce 1937 jej popsal Charles M. Sternberg. Jméno Parksosaurus znamená v překladu "Parksův ještěr" podle kanadského paleontologa jménem William Arthur Parks.

Zephyrosaurus

4. srpna 2017 v 20:57
Zephyrosaurus byl rod primitivního ornitopodního dinosaura, který žil na Zemi v období spodní křídy před 113 až 100,5 miliony lety stupně alb. Jeho fosilní pozůstatky byly nalezeny v americké Montaně v okrese Carbon County v geologické formaci Cloverly. Jednalo se o poměrně malého, hbitého dinosaura, který dosahoval délky 1,8 metru a výšky okolo 1 metru. Většinu času trávil vzpřímeně na zadních nohou, na všechny čtyři se spouštěl jen když odpočíval nebo se krmil. Jeho zadní nohy byly čtyřprsté, přední nohy pětiprsté. Tvořil stáda, která spásala veškerou nižší vegetaci na otevřených planinách. K tomu mu sloužily malé hrbolkovité zuby vhodné i pro konzumaci tužších rostlin.


Podle jeho dlouhých zadních nohou se vědci domnívají, že šlo o rychlého běžce, který před většími a méně obratnými dravci mohl uniknout kličkováním. Přesto často tvořil hlavní součást stravy velkých masožravců typu Deinonychus, který dosahoval délky 3,5 metru. Jeho příbuzným byl rod Oryctodromeus, a tak možná stejně jako on, dokázal vyhrabávat nory. Typový a jediný známý druh Z. schaffi byl popsán v roce 1980 a učinil tak německý paleontolog Hans-Dieter Sues. Jméno Zephyrosaurus v překladu znamená "ještěr západního větru" podle Zefyra, řeckého boha západního větru. Tento dinosaurus tak byl pojmenován, protože byl rychlý a byl objeven na západě USA.

..................................................................................................................................................

Ještě chci upozornit na to, že teď týden budu mimo, takže nebudu moct navštěvovat vaše blogy.

Všem přeji hezký zbytek dne.

Echinodon

20. června 2017 v 19:40
Echinodon byl rodem malého dinosaura náležícího do čeledi Heterodontosauridae, která je význačná tím, že obsahuje nejprimitivnější zástupce této skupiny živočichů. Tento ptakopánvý dinosaurus žil na území dnešní západní Evropy v době spodní křídy stupně berrias před asi 145-140 miliony lety. Jeho dílčí fosilní pozůstatky nalezl britský sběratel fosilií Samuel Husbands Beckles v Anglii v geologické formaci Lulworth. Tento malý, bipedální (dvounohý) dinosaurus dosahoval délky 60 cm, výška nepřesahovala ani ne 30 cm a váha činila něco kolem 5 kilogramů. Živil se různými rostlinami, převážně jejich šťavnatými listy, ovšem má se za to, že nepohrdl ani drobným hmyzem.


Jeho nepřáteli byli velcí draví dinosauři typu Nuthetes, jenž dosahoval délky až 2 metry, a tak se mohl Echinodon stát snadno jeho kořistí. Jelikož Echinodon neměl žádné trny ani nic podobného, čím by se mohl bránit, je jasné, že jeho strategií pro přežití v tamním krutém světě byl útěk. K tomu mu dobře sloužili jeho hbité, dlouhé zadní nohy. Přední končetiny byly velmi krátké. Jediným dnes známým druhem je E. becklesii, pojmenovaný roku 1861 přírodovědcem sirem Richardem Owenem. Zajímavé je, že tento vědec považoval dochovaný materiál původně za pozůstatky pravěké ještěrky. V roce 1991 přeřadil tento rod do výše zmíněné čeledi americký paleontolog Paul Sereno, nejasnosti však přetrvávaly. Až v roce 2002 byla provedena analýza, která tuto klasifikaci potvrdila. Echinodon v překladu znamená "ježčí zub" a byl tak pojmenován na základě špičatých výstupků, které měl na svých zubech.

Lycorhinus

8. června 2017 v 20:26
Lycorhinus byl rod ptakopánvého dinosaura z čeledi Heterodontosauridae, jejíž členové patří k těm nejprimitivnějším. Fosilní pozůstatek byl nalezen v jižní Africe v provincii Kapsko v geologické formaci Elliot v roce 1924 a představoval pouze osamocenou čelist, a tak paleontologové věřili, že našli jakéhosi předka savcům podobného ještěra. Necelých 40 let poté, v roce 1962, byl objeven Heterodontosaurus a paleontologové poznali, že se jedná o blízkého příbuzného rodu Lycorhinus, takže ho zařadili také k dinosaurům.


Lycorhinus žil na Zemi v době spodní jury před 201,3 až 190,8 miliony lety stupně hettang až sinemur. Přestože to byl býložravec, nacházíme v jeho horní čelisti velké špičáky, které jsou běžné pro masožravce. Malý Lycorhinus byl snadnou kořistí větších masožravců, a proto se vědci domnívají, že špičáky používal v obraně. K chroupání výhonků mu stačil bezzubý zobák, žvýkal je potom tupými stoličkami. Byl dlouhý asi 1,2 metru, výška činila 40 až 50 cm a mohl dosáhnout hmotnosti 7 až 10 kg. Lycorhinus znamená v překladu "Vlčí tlama" - podle takřka vlčích zubů v čelisti. Tohoto dinosaura popsal jihoafrický paleontolog a geolog Sidney Henry Haughton.

Talarurus

27. května 2017 v 16:44
Talarurus byl rodem obrněného býložravce z čeledi Ankylosauridae, který žil na Zemi v období svrchní křídy před přibližně 99,7miliony lety stupně cenoman a vytrácí se z fosilního záznamu před 89,3 miliony lety stupně coniac. Tento ankylosaur byl objeven v 50. letech sovětskou paleontologickou expedicí v mongolské geologické formaci Bayan Shireh. Jeho boky a hřbet pokrývaly řady tlustých štítů a dutých trnů. Jakýkoliv masožravec pokoušející se zakousnout se do něj by si naplnil hubu jen nesnesitelným brněním. K aktivní obraně měl na konci ocasu kyj, jímž mohl zasadil útočníkovi mrzačící ránu.


Jeho těžké tělo nesly čtyři statné nohy. Široká chodidla končila malými kopýtky. Úctyhodný trávicí systém sytil nízkým roštím a kvetoucími rostlinami. Okusoval je bezzubým zobákem a rozemílal je malými stoličkami. Přes svou velikost byl schopen klusu, ale nejlepší obranou přece jenom bylo jeho brnění a kyj na konci ocasu. Délka zvířete byla asi 4-6 metrů, výška byla přibližně 1,8 metru a hmotnost činila zhruba dvě tuny, tudíž se svými rozměry řadí ke středně velkým ankylosauridům. Talarurus také patří k nejstarším ankylosauridům objeveným v Asii. Jeho jméno v překladu znamená "košíkový ocas" podle uspořádání kostí ocasu jako spletených z proutí. Jeho jméno mu dal v roce 1952 sovětský paleontolog Evgeny Aleksandrovich Maleev.

Anabisetia

4. ledna 2017 v 19:36
Anabisetia byl rod býložravce, který žil ve svrchní křídě stupně cenoman před 95-92 miliony lety. Vyskytoval se na území dnešní Argentiny a jeho fosilní pozůstatky byly nalezeny v provincii Neuquén ležící v Patagonii. Fosilní pozůstatky zcela náhodně objevil ve formaci Cerro Lisandro roku 1985 argentinský farmář Roberto Saldivia Blanco. Za osm let, v roce 1993 tyto fosilie přinesl vědcům na prozkoumání. Holotyp dostal označení MCF-PVPH 74 a jedná se o nejkompletnější fosilii ze čtyř doposud objevených exemplářů. Holotyp se skládá z částečně zachovalé lebky se spodní čelistí, která obsahovala i mozkovnu a dále pak z kompletně zachovalých předních i zadních končetin. Další tři nalezené fosilie byly spíše fragmentální, obsahující dohromady několik krčních, páteřních a ocasních obratlů a kompletní pánev. Všechny čtyři doposud nalezené exempláře jsou dnes k vidění v expozici v argentinském Museo Carmen Funes ve městě Plaza Huincul. Anabisetia byl bipedální dinosaurus, který dosahoval délky 2 metry a jeho pravděpodobně blízkým příbuzným byl rod Gasparinisaura a možná i severoameričtí ornitopodi rodu Thescelosaurus a Parksosaurus. Rod Anabisetia se mohl na svých toulkách pravěkou Argentinou setkat s jihoamerickým velkým predátorem rodu Mapusaurus, jenž byl zhruba stejně velký jako jeho příbuzný Giganotosaurus. Celé jméno zní Anabisetia saldiviai a druhové jméno ctí nálezce holotypu. Popsali jej v roce 2002 argentinští paleontologové Rodolfo Aníbal Coria a Jorge Orlando Calvo.


Tylocephale

2. ledna 2017 v 15:47
Tylocephale byl rod býložravého pachycefalosaurida, který žil na Zemi v době svrchní křídy stupně campan před 75 miliony lety. Obýval vnitrozemí, ale vydával se i do vyšších nadmořských výšek. Chrup tohoto dinosaura byl na pachycefalosaurida docela velký a pravděpodobně jím konzumoval tužší nízké rostliny. Jeho fosilní pozůstatky tvořila pouze jediná poškozená lebka, která byla objevena ve formaci Barun Goyot v Mongolsku. Šlo o menšího dvounohého (bipedálního) dinosaura, jehož odhadovaná délka se pohybovala od 1,5 m do přibližně 2,5 m a výška činila něco málo přes jeden metr. Tento pozoruhodný dinosaurus měl nejvíce vyklenutou lebku ze všech doposud známých pachycefalosauridů. Nejvyšší část lebky byla ve srovnání s ostatními zástupci této skupiny posunuta více dozadu a poměrně úzká. Zadní část lebky lemovaly malé hroty. Tylocephale byl blízce příbuzný s rodem Prenocephale, se kterým sdílel i svůj habitat, a ve skutečnosti může jít o nový druh tohoto rodu. Tylocephale také mohl narazit při svých toulkách krajinou pradávného Mongolska na známější rody, jako je například masožravý dravec Velociraptor či rohatý dinosaurus Protoceratops. Tylocephale v překladu znamená "oteklá hlava" - jméno poukazuje na jeho zajímavou lebku. Pojmenovali ho v roce 1974 dvě polské paleontoložky T.‭ ‬Maryanska a H.‭ ‬Osmolska.


Secernosaurus

20. prosince 2016 v 19:21
Secernosaurus byl rodem kachnozobého dinosaura, který žil v době svrchní křídy před zhruba 70 miliony lety stupně Maastricht. Žil na území pravěké Jižní Ameriky a obýval pláně střídané s lesními porosty, kde vyhledával rostlinnou potravu typu kapradiny, jehličnany a kvetoucí byliny. Secernosaurus je prvním kachnozobým dinosaurem, který byl v Jižní Americe objeven. Jeho dost neúplné fosilie byly nalezeny v Argentině. Byly sesbírány roku 1932, nicméně popisu se tento býložravec dočkal až v roce 1979, protože se jeho fosilními pozůstatky do té doby nikdo nezabýval a nestudoval je. Vědci je totiž nepovažovali za významné. Kvůli nedostatku fosilního materiálu není úplně jisté, zda měl na hlavě nějaký hřeben, a proto jej ilustrátoři vyobrazují právě bez něj. Díky zachovalé pánevní kosti je jeho délka těla odhadována na tři metry a výška pak zhruba na 1,5 metru. Stejně jako jeho severoameričtí příbuzní, i Secernosaurus chodil vzpřímeně po dvou. Při konzumaci zeleně se však pohyboval po všech čtyřech. Jeho zuby byly postaveny proti sobě tak, aby se při žvýkání rostlinné stravy navzájem brousily. Secernosaurus byl společenský a shlukoval se do stád, která mu poskytovala ochranu proti nepřátelům. Jeho jméno znamená "oddělený ještěr" a bylo mu dáno kvůli tomu, že se vyskytoval na jižní Gondwaně, zatímco většina ostatních hadrosaurů žila na severní Laurasii, tudíž byl oddělen od svých příbuzných. Pojmenoval ho muzejní specialista Michael K. Brett-Surmanem z washingtonského Národního muzea přírodní historie, který je mimo jiné i autorem mnoha knih o dinosaurech.


 
 

Reklama