Plazopánví (Saurischia)

Noasaurus

3. července 2017 v 17:00
Omlouvám se za neaktivitu, ale byl jsem mimo ČR a článek, v němž jsem právě na neaktivitu upozorňoval, jsem místo zveřejnění omylem uložil do rozepsaných. 😑😑😑
..Tak teď už se jdu podívat na Vaše krásné blogy, co je na nich nového a přeji hezký zbytek dne. 🌺✨

...........................................................

Noasaurus byl rod masožravého teropodního dinosaura, který obýval pradávné lesy a planiny Jižní Ameriky v době svrchní křídy stupně maastricht před asi 71 až 65 miliony lety. Jeho neúplné fosilní pozůstatky byly nalezeny ve formaci Lecho, která se nachází v argentinské provincii Salta. Velikost tohoto dravce je poměrně nejistá kvůli nedostatku nalezených zkamenělin, ovšem předpokládá se, že dosahoval na délku 1,8 metru až 2,5 metru, na výšku měřil necelý metr a váha se pohybovala okolo 15 kg - 30 kg. Jednalo se tedy o menšího dinosaura. Měl delší krk, dlouhé nohy a krátké přední končetiny.


Dříve se myslelo, že byl členem čeledi Dromaeosauridae, které se lidově říká "raptoři", jelikož stejně jako oni, měl i Noasaurus srpovitý dráp, ale pozdější studie odhalily, že to byl příslušník čeledi Noasauridae. Dráp byl zatažitelný a nacházel se na druhém prstu na nohou. Šlacha, jež drápem pohybovala, byla jiného typu než u dromaeosaura a dávala mu větší rozsah pohybu. Noasaurus běhal tryskem na svých dlouhých zadních nohách, přičemž smrtící drápy držel ve vzduchu. Dával přednost překvapivým útokům a mladé sauropody lovil ve smečkách. Když se kořist dala na úprk, pronásledoval ji a za běhu ji kopal a zasazoval jí tak vražedné seky vystrčeným drápem. Nespoléhal však jen na drápy na nohou - na oběť útočil i drápy na předních končetinách a k tomu používal zuby. Byl popsán v roce 1980 a učinili tak J. F. Bonaparte a J. E. Powell. Jeho jméno v překladu znamená "NOA ještěr", přičemž NOA je španělská zkratka pro označení severozápadní Argentiny (noroeste Argentina).

Arcusaurus

13. června 2017 v 20:04
Arcusaurus byl rodem primitivního sauropodomorfního dinosaura (Sauropodomorpha = dinosauří klad obsahující velké dlouhokrké dinosaury - sauropody, a jejich rodové příbuzné) a také býložravce, který se na naší Zemi vyskytoval v době spodní jury před asi 200 miliony lety stupně hettang až 195 miliony lety stupně sinemur. Obýval pradávné území dnešní Jihoafrické republiky. Fosilní pozůstatky dvou nedospělých jedinců byly objeveny v geologické formaci Elliot v roce 2006. Z celkového fosilního záznamu je známa jen jedna lebka, části končetin a několik obratlů. Jeho velikost je stále nejistá, kvůli tomu, že jeho fosilní zastoupení obsahuje jen dva mladé, nedospělé jedince. Arcusaurus pereirabdalorum - jak zní jeho celé jméno, byl pojmenován v roce 2011 a učinili tak vědci Adam Yates, Matthew Bonnan a Johann Neveling. Jméno v překadu znamená "duhová ještěrka". Rodové jméno je odvozeno z latinského slova "Arcus" neboli "duha" a slova "saurus" tedy "ještěr".


Označení souvisí s Jižní Afrikou, kde byl objeven a tzv. "duhovým národem" (označení pro Jihoafričany, neboť podle bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandeli, typický Jihoafričan neexistuje, protože v Jižní Africe můžete téměř na každém kroku vidět neuvěřitelnou směsici lidských bytostí, a tak nelze přesně definovat co jsou vlastně zač obyvatelé té dané země, čím se odlišují od ostatních národů, jak tráví volný čas, jaké mají zvyky.) Druhový název pereirabdalorum ctí příjmení objevitelů fosilie - Lucille Pereira a Fernando Abdala. Arcusaurus byl blízkým příbuzným sauropodomorfnímu rodu Efraasia.

...............................................................

Dole pod článkem můžete hlasovat v nové anketě. 🙂
Na otázku mě přivedla naše Pihovatá vopice (Opička) z blogu: pihovatavopice.blog.cz

Děkuji za návštěvu a mějte hezký zbytek dne. 💙💚

Rukwatitan

25. dubna 2017 v 18:17
Rukwatitan byl rod býložravého velkého dinosaura z infrařádu Sauropoda, do kterého spadají po všech čtyřech nohou chodící dinosauři s většinou silně prodlouženými krky a dlouhými ocasy. Rukwatitan se vyskytoval na naší planetě před přibližně 125 miliony lety v období spodní křídy stupně apt a mizí z povrchu zemského před 94 miliony lety v době svrchní křídy stupně cenoman. Původní vzorek fosilních pozůstatků byl nalezen na skalní stěně u jezera Rukwa ve stejnojmenném údolí v Tanzanii ve východní Africe. Je tedy zjevné, odkud se jeho jméno vzalo. Fosilní materiál byl tvořen částečně zachovalou kostrou obsahující obratle, žebra, končetiny a pánevní kosti.


Rukwatitan patřil k menším sauropodům, protože jeho délka dosahovala jen zhruba 9,1 metrů, což sice není úplně málo, ovšem na některé giganty ze skupiny Titanosauria (kam se také řadí) rozhodně ani zdaleka nemá, protože ti se dnes řadí k těm největším známým suchozemským živočichům vůbec a mohou dosáhnout délky až 40 metrů a váhy i přes 70 tun. Jeho kosti vykazovaly velké podobnosti s jiným titanosaurem, a to s rodem Malawisaurus, který byl již dříve objeven v Malawi. Tito jihoafričtí dinosauři byli ovšem výrazně odlišní od sebe navzájem a nejvíce pozoruhodné je, že se liší i od titanosaurů známých ze severní Afriky. Objev tohoto dinosauřího rodu tedy přispívá k celkovému obrazu o titanosaurech jako o dinosaurech žijících po celém světě, a to až do konce křídy. Dnes je znám jen jediný druh a to R. bisepultus, který byl popsán v roce 2014. Učinil tak tým vědců pod vedením Erica Gorscaka.

Garudimimus

16. dubna 2017 v 20:08
Garudimimus byl rod teropodního dinosaura ze skupiny Ornithomimosauria podobající se dnešnímu pštrosovi. Žil na Zemi v době svrchní křídy stupně cenoman před 99 miliony lety a z fosilního záznamu mizí přibližně v době před 89 miliony lety stupně coniac. Byl objeven v roce 1981 během sovětsko-mongolské expedice v mongolské geologické formaci Bayan Shireh. Jeho fosilní materiál se skládal z poměrně kompletní kostry včetně lebky, avšak chyběly ramenní klouby a přední končetiny. Jednalo se o dinosaura se vzpřímeným postojem, malou hlavou a dlouhým krkem. Jelikož se jednalo o vývojově rannou formu skupiny, nebyl tak skvěle uzpůsoben k rychlému běhu jako jeho pozdější příbuzní. Měl totiž relativně kratší zadní končetiny s ne tak skvěle uzpůsobenou svalovinou pro rychlý běh.


Charakteristické pro něj byly velké oči, krátké prsty na zadních nohou a malý hřebínek před očima, o čemž se dříve myslelo, že se jedná o dozadu zahnutý roh, nicméně později se zjistilo, že šlo pouze vytrčenou lebeční kost. Jeho ostré stoličky a jinak bezzubý zobák svědčí o tom, že šlo o všežravce, který se živil jak rostlinami a hmyzem tak i malými živočichy. Dosahoval délky těla od 3,5 m do 4 metrů, výšky něco málo přes dva metry a váhy okolo 85 kg. Garudimimus v překladu znamená "podobný Garudě" podle obrovského ptáka z asijské mytologie nazývaného Garuda. Jméno mu bylo dáno již v samý rok, kdy byl objeven, tedy v roce 1981 a učinil tak mongolský paleontolog a geolog Rinčengín Barsbold, který je znám hlavně díky působením při průzkumech za dinosauřími fosiliemi v poušti Gobi. Dodnes je znám pouze jeden druh a to G. brevipes.

Harpymimus

12. dubna 2017 v 17:11
Harpymimus byl rod dinosaura ze skupiny Ornithomimosauria, který žil na Zemi v době spodní křídy před 109 miliony lety stupně alb až svrchní křídy před 99,7 miliony lety stupně cenoman. Jeho fosilní materiál, který obsahoval téměř kompletní kostru byl nalezen ve formaci Khuren-Dukh v provincii Dornogovi v jihovýchodní části Mongolska. V současné době jsou pozůstatky uloženy v muzeu Mongolské akademie věd v Ulánbátaru. Jednalo se o štíhlého mrštného běžce s dlouhými holenními kostmi a lehkou stavbou těla. Tento dinosaurus měl v dolní čelisti 10 tupých malých a kolíkovitých zubů, jež pravděpodobně svědčí o tom, že ohryzával kapradiny.


Dále stíhal hmyz a lapal jej do tlamy přímo ze vzduchu, nebo chytal na zemi do předních končetin ještěrky. Měl bystré smysly, oči měl posazené po stranách hlavy, takže měl široké panoramatické vidění, ale už horší vnímání vzdálenosti. Když spatřil predátora, dal se na útěk, protože nebyl vybaven k aktivní obraně. Na rozdíl od pozdějších zástupců skupiny měl tento dinosaurus ještě hodně primitivních znaků, například ozubenou spodní čelist. Pozdější dinosauři tohoto typu neměli vůbec žádné zuby. Tento všežravec dosahoval délky 2 m - 3,5 m, výšky 1,8 metru a váhy okolo 125 kg. Mezi jeho příbuzné můžeme zařadit například rody Beishanlong, Deinocheirus či Pelecanimimus. Jeho jméno v překladu znamená "napodobitel harpyje" - podle příšery z řecké mytologie s hlavou ženy a tělem ptáka. Byl popsán v roce 1984 a učinili tak R. Barsbold a A. Perle.

Jaklapallisaurus

10. dubna 2017 v 20:23
Jaklapallisaurus byl rod primitivního plazopánvého dinosaura z čeledi Plateosauridae, který žil na Zemi před přibližně 221 až 205 miliony lety v době svrchního triasu stupně nor až rhaet. Jeho fosilní pozůstatky byly nalezeny 3 km od obce Jaklapalli v geologické formaci Upper Maleri nacházející se v dnešní jihovýchodní Indii ve státě Ándhrapradéš. Fosilie obsahovala dílčí hřbetní žebro, obratle, stehenní a holenní kost, kůstky chodidel apod. Jaklapallisaurus byl docela malým tvorem, na délku měřil dva a půl metru a na výšku jen metr a půl.


Váha se pohybovala okolo 250 kg. Měl relativně dlouhý krk a robustnější ocas. Z trupu mu vyrůstaly dlouhé zadní končetiny, přední byly o něco kratší, avšak silné. Je dost možné, že měl na svých zádech řadu jakýchsi trnů táhnoucí se od hlavy až ke konci ocasu. Byl to býložravec, jenž se živil převážně nízko rostoucí vegetací, ale byl schopen se postavit i na zadní končetiny a krmit se horními větvemi stromů či stromových kapradin. V tlamě měl k tomuto způsobu obživy skvěle přizpůsobený lopatkovitý chrup. Rostlinná strava se posléze zpracovávala v žaludku za pomoci gastrolitů. Mezi jeho příbuzné bychom mohli zařadit například rody Plateosaurus, Ruehleia či Xixiposaurus. V roce 2011 ho popsal Fernando E. Novas s týmem. Jeho jméno v překladu zní "ještěr z Jaklapalli" - podle obce, poblíž které byl nalezen.

Sanjuansaurus

25. března 2017 v 20:36
Sanjuansaurus byl rod masožravého teropodního dinosaura z čeledi Herrerasauridae, jenž žil na Zemi v době svrchního triasu stupně karn až nor před 235 až 221,5 miliony lety. Obýval území dnešního severozápadu Argentiny v Jižní Americe. Konkrétně se jeho fosilní pozůstatky nalezly v geologickém souvrství Ischigualasto v provincii San Juan. Holotyp, který nese označení PVSJ 605 se skládal z téměř kompletní páteře, fragmentů končetin, pánve a spodní čelisti. Jedná se o jednoho z nejstarších známých masožravých teropodů. Mezi jeho nejbližší sesterské taxony můžeme řadit rody jako Caseosaurus, Chindesaurus nebo i známější Staurikosaurus či Herrerasaurus. Sanjuansaurus žil ve stejném ekosystému jako evolučně primitivní dinosauři rodu Chromogisaurus, Eoraptor či Panphagia. Prostředí bylo tvořeno aktivními sopkami spolu s hustými lesy, jež pravidelně podléhaly záplavám po silným sezónních deštích. Vegetace byla tvořena převážně z přesliček a jehličnanů a menších kapradin. V džunglích bylo velmi vlhko a teplo.


Sanjuansaurus byl bipedální aktivní lovec, který se živil malými až středně velkými zvířaty. Stejně jako ostatní dravci zcela jistě nepohrdl ani mršinami. Byl to mrštný dinosaurus, který mohl vyvinout velkou rychlost i na větší vzdálenosti. Vzhledem se velmi podobal Herrerasaurovi a jeho předpokládaná délka těla je okolo 3 metrů. U Sanjuansaura se vyskytuje tzv. autapomorfie, tedy unikátní znaky. Je to například stydká kost, která je poměrně krátká (tvoří 63 % délky stehenní kosti) nebo jamka ramenního kloubu vnějšího okraje lopatky v místě úponu kloubního pouzdra, která má jakoby svrženy boční okraje, tím pádem byla větší a poskytovala lepší pohyblivost - tedy i lepší sprint atd. V roce 2010 jej popsali vědci Oscar A. Alcober a Ricardo N. Martínez. U tohoto rodu je známý pouze jeden jediný druh, a to S. gordilloi. Rodové jméno znamená "ještěr z provincie San Juan" a druhové jméno ctí hlavního preparátora z Muzea v San Juan, Raula Gordillova.

Panphagia

16. března 2017 v 22:13
Panphagia byl rod bazálního sauropodomorfního dinosaura z čeledi Guaibasauridae, který žil v lesnaté Jižní Americe před 235 až 221,5 miliony lety v době svrchního triasu stupně karn až nor. Jeho fosilie byly objeveny v roce 2006 v pískovci geologického souvrství Ischigualasto v provincii San Juan v severozápadní Argentině. Holotyp označený PVSJ 874 byl 130 cm dlouhý a obsahoval částečné kosterní pozůstatky, které obsahovaly části lebky, obratlů, lopatkového a pánevního pletence a kosti zadní končetiny. Fosilie patřila ovšem nedospělému jedinci, takže je pravděpodobné, že v dospělosti byl o něco větší. Na základě analýzy zubů se odhaduje, že se jednalo o všežravce, protože zuby, které se nacházely v zadní části tlamy se spíše hodily ke konzumaci rostlinného materiálu, zatímco zuby v přední části tlamy byly uzpůsobeny ke krájení masa. Jelikož se ovšem nedochoval žaludek, není tato domněnka stoprocentní. Toto malé lesní stvoření mělo krátké přední končetiny a utíkalo po dvou zadních nohách. Panphagia byla popsána v únoru roku 2009 paleontology Ricardem N. Martínezem a Oscarem A. Alcoberem. Jeho jméno v překladu znamená "vše žeroucí" (jméno vzešlo díky předpokladu, že se jednalo o všežravce.) Jelikož se jedná o jednoho z geologicky nejstarších, vědě známým dinosaurům, napomáhá vědcům lépe poznat vývoj gigantických sauropodů, jejich předchůdci byli právě menší sauropodomorfové z triasu.


Itemirus

24. února 2017 v 17:44
Itemirus byl rod masožravého teropodního dinosaura z populární čeledi Dromaeosauridae. Žil na planetě před zhruba 91 miliony lety v době svrchní křídy stupně turon. Obýval oblast pradávného Uzbekistánu, kde panovaly podobné klimatické podmínky, jako například na poušti Gobi. Tento malý predátor není až tak dobře známý, kvůli nedostatku fosilního materiálu. Vědci z něj nalezli pouze částečně zachovanou mozkovnu. Stalo se tak v roce 1958 u vesnice Itemir (odtud pochází i jméno dinosaura Itemirus) ve formaci Bissekty. Díky mozkovně se zjistilo, že se jednalo o příslušníka podčeledi tzv. "srpodrápých lovců" Velociraptorinae, který měl hodně dobrý zrak. Itemirusovo tělo pravděpodobně pokrývalo peří. Při pronásledování kořisti dokázal kličkovat - k udržení rovnováhy mu napomáhal jeho dlouhý vodorovný ocas. Je možné, že stejně jako Velociraptor, tvořil i rod Itemirus skupinky, což byla značná výhoda především při lovu. Jdnalo se o vývojově blízkého příbuzného dnešních ptáků, jehož rozměry jsou pouze odhadované na základě podobnosti s ostatními příslušníky jeho čeledi. Délka se mohla pohybovat přibližně okolo 1,5 metru, výška 70 cm a váha 30 kilo. Na zadních nohou měl typicky raptoří zahnuté drápy. Typový a jediný známý druh I. medullaris popsal ruský paleontolog Sergej Kurzanov v roce 1976.


Quaesitosaurus

13. února 2017 v 18:33
Quaesitosaurus byl rod sauropoda z čeledi Nemegtosauridae, který žil na Zemi v době svrchní křídy před 85-70 miliony lety stupně santon až maastricht. Vyskytoval se na území dnešní Asie, zejména Číny a Mongolska. V roce 1983 nalezli ruští paleontologové S. Kurzanov a A. Bannikov, fosilní pozůstatek, který se skládal pouze z částečné lebky. Stejného roku dinosaura taktéž popsali. Fosilní materiál byl nalezen ve formaci Barun Goyot, jež je široce zastoupena v poušti Gobi v Mongolsku. Kvůli nedostatku fosilního materiálu je o tomto živočichovi známo poměrně málo. Předpokládá se však, že měl dlouhý krk a zužujícím se bičovitý ocas. Jeho lebka měla široký čenich, byla dlouhá a měla po stranách velké zvukové otvory, což by mohlo znamenat skvělý sluch. Většina sauropodů se živila oštipováním nejrůznějších jehličnanů či jinanů. Nicméně Quaesitosaurus měl velmi malé a měkké zuby, a navíc nemohl zvednout krk výš než do úrovně ramen, takže chodil s krkem nataženým rovnoběžně se zemí. Pravděpodobně jeho hlavní potravní složku tvořily přízemní kapradiny, plavuně či dokonce různá vodní vegetace. Speciální bakterie, žaludeční kyseliny a gastrolity, které byly nápomocné při rozmělňování potravy, se pak společně podílely na trávení rostlinné hmoty. Quaesitosaurus se sdružoval do velkých stád, což znamenalo větší ochranu před nepřáteli. Quaesitosaurus byl dlouhý 13, možná až 23 metrů a jeho výška činila přibližně 8 metrů. Je pravděpodobné, že jeho velmi blízkým příbuzným byl rod Nemegtosaurus. Jeho jméno v překladu znamená "nezvyklý" či "neobyčejný ještěr" a bylo mu dáno kvůli jeho zajímavé lebce.


 
 

Reklama