Září 2017

Nedoceratops

14. září 2017 v 18:23 Ptakopánví (Ornithischia)
Nedoceratops byl rod severoamerického rohatého dinosaura, který žil na Zemi v době svrchní křídy stupně maastricht před 72,1 až 65 miliony lety. Jeho fosilní lebka dlouhá 1,8 metru byla objevena v geologickém souvrství Lance Formation ve Wyomingu, USA. Nedoceratops se až na chybějící roh na nose velmi podobal známějšímu triceratopsovi. Další rozdíl je v tom, že jeho límec měl odlehčující otvory, zatímco triceratopsův límec tvořila souvislá kost. Otvory v límci kromě redukce jeho váhy poskytovaly také prostor k uchycení žvýkacích svalů. Otvory zakrývala kůže, takže vypadaly pevněji. Zprvu byl Nedoceratops popsaný v roce 1905 jakožto Diceratops.


Popis tehdy učinil paleontolog Richard Swann Lull. Podle následného výzkumu se ovšem jednalo o rod Triceratops a otvory v límci a chybějící nosní roh způsobilo onemocnění. Nicméně podle posledních výzkumů se jedná o samostatný rod. Proto A. S. Ukrajinskij v roce 2007 změnil jméno z Diceratops na Nedoceratops. Nedoceratopse v současné době považují někteří výzkumníci za pochybný rod a někteří zase za právoplatný. Nedoceratops okusoval nízko rostoucí vegetaci zobákem a rozřezával ji na drť stoličkami. Převislé tváře zadržovaly potravu, když ji kousal. Když se mu zuby opotřebovaly, narostly mu nové. Měl sudovité tělo na čtyřech tlustších nohách, jež umožňovaly pohyb lesem rychlostí asi 2 - 4 km/h. Byl-li napaden, skláněl hlavu a propichoval nepřítele rohy. Tento býložravec byl dlouhý až 9 metrů, výška činila 2,7 metru a váha až 11 tun.

Magnirostris

6. září 2017 v 21:54 Ptakopánví (Ornithischia)
Magnirostris byl rod báložravého dinosaura ze skupiny Ceratopsia - rohatých dinosaurů, který žil na Zemi v období zvaném svrchní křída stupně campan před 83,6 až 72,1 miliony lety. Obýval území tehdejšího Vnitřního Mongolska (autonomní oblast na severu Číny), konkrétně známou poušť Gobi, v jejíž geologickém souvrství Bayan Mandahu byl nalezen během společné čínsko-kanadské expedice jeho holotyp (= exemplář, podle kterého byl popsán druh) s označením IVPP V 12513, který byl tvořen téměř kompletní jedinou lebkou.


Spadá do čeledi Protoceratopsidae, stejně jako například Protoceratops, jehož slavný souboj s dravým Velociraptorem byl dochován do dnešních dnů. Od ostatních členů čeledi se odlišoval značně velkým zobákem a počínajícím vývojem nadočnicových růžků. Velikost tohoto tvora nelze přesně určit kvůli nedostatku zachovalého materiálu, jeho délka se ovšem odhaduje na přibližně 2,5 metru. Podle některých názorů se může jednat o rod Bagaceratops a velký zobák vznikl pouze na základě konzervačního procesu. Typový druh M. dodsoni (pojmenován na počest paleontologa Petera Dodsona) byl popsán v roce 2003 a učinil tak čínský paleontolog Tung Č'-ming spolu s jeho vědeckým týmem. Jeho jméno vzniklo z latinského slova Magnus "velký" a řeckého rostrum "zobák" a překládá se tedy jako "velký zobák" a bylo mu dáno kvůli již zmíněnému velkému zobáku.

Parksosaurus

4. září 2017 v 15:33 Ptakopánví (Ornithischia)
Zase jsem blog trochu zanedbával, jsem to ale neřád , ale vůbec nic nestíhám, mám toho teď docela dost kvůli nějakému vyřizování atd., takže se omlouvám, snad se moje aktivita zlepší. Tak, to by bylo a teď se jdu podívat na Vaše krásné blogy, co přibylo nového. Všem přeji hezký zbytek dne.

..................................................................................................................................................

Parksosaurus byl rod býložravého dinosaura z čeledi Hypsilophodontidae, což je skupina rychlých dvounohých ornitopodů. Parksosaurus žil na Zemi v době svrchní křídy stupně maastricht před přibližně 72 až 65 miliony lety na území Kanady, Alberty. Jeho fosilní pozůstatky byly nalezeny v geologické formaci Horseshoe Canyon. Zprvu se myslelo, že se jedná o rod Thescelosaurus, nicméně později se zjistilo, že tomu tak není, a proto byl překlasifikován do vlastního rodu. Jednalo se o poměrně malého býložravce, který dosahoval délky 2 až 2,5 metru, výšky 1 metr a váhy okolo 40 až 70 kg. Běžně chodil vzpřímeně po zadních, při pastvě se mohl spustit na čtyři. Jeho dlouhý ocas a silné přední končetiny ústily v chápavé ruce, kterými si přitahoval větve.


Parksosaurova malá hlava byla vyzbrojena rohovitým zobákem, kterým uštipoval vegetaci. Čelisti měl široké s nezvyklými zuby, které měly široké a nízké hrany k drcení stravy. Byl lépe vybaven pro jídlo než pro boj, a tak přežíval díky velkému obdarování k rychlému sprintu. Díky silným zadním nohám mohl rychle startovat i měnit směr. Kolem očí měl kostěné kroužky, které vylepšovaly jeho zrak. Tento malý dinosaurus byl zřejmě schopen vyhrabávat nory, stejně tak jako jeho blízký příbuzný Thescelosaurus. V roce 1937 jej popsal Charles M. Sternberg. Jméno Parksosaurus znamená v překladu "Parksův ještěr" podle kanadského paleontologa jménem William Arthur Parks.