Srpen 2016

Brachytrachelopan

31. srpna 2016 v 23:43 Plazopánví (Saurischia)
Brachytrachelopan byl rod sauropoda z čeledi Dicraeosauridae, který žil na Zemi před 150 miliony lety v období svrchní jury stupně tithon. Jeho jediné fosilní pozůstatky se nalezly ve vrstvách říčního pískovce ve formaci Cañadón Calcáreo v provincii Chubut v argentinské Patagonii v Jižní Americe. Fosilní materiál se skládal z většiny krčních obratlů, žeber, částí z pánve a fragmenty zadních končetin. Tento dinosaurus měl proporcionálně nejkratší krk ze všech známých sauropodů. Analýza obratlů ukázala, že nebyl schopen zvednout svůj krk nahoru. Krátký krk byl pravděpodobně projevem adaptace na pojídání hojnějších nebo výživnějších rostlin rostoucích nízko nad zemí. Zatímco ostatní sauropodi drželi při krmení své elegantní dlouhé krky vysoko v korunách stromů, Brachytrachelopan držel svoji hlavu při zemi pojídaje například kapradí. Brachytrachelopan měl dlouhý ocas a dosahoval délky deseti metrů, Jeho jmotnost se pak pohybovala v rozmezí od 5 do 10 tun. Rekonstrukce kostry je dnes vystavená v Muzeu paleontologie Egidio Feruglio. Tento rod byl popsán roku 2005 týmem vedeným německým vertebrálním paleontologem Oliverem Rauhutem. Rod dnes obsahuje jediný druh B. mesai. Protože jeho fosilie objevil náhodou argentinský pastýř Daniel Mesa, když hledal svoji ztracenou ovci - rodový název znamená "krátkokrký Pan" (Pan je řecký bůh, pastvin, stád a pastýřů). Druhové jméno mesai ctí příjmení pastýře.



Gravitholus

29. srpna 2016 v 18:27 Ptakopánví (Ornithischia)
Gravitholus byl rod býložravého dinosaura z čeledi Pachycephalosauridae, který obýval Zemi na území Severní Ameriky - Kanady v Albertě před 75 miliony lety v období svrchní křídy stupně campan. Jednalo se o dinosaura, o němž se dříve myslelo, že je synonymem k rodu Stegoceras, avšak nejnovější studie prokázaly, že byl samostatným rodem. Gravitholus byl vysoký 1,8 metru a dosahoval délky okolo tří metrů. Zajímavost je, že jeho lebka byla mnohem širší a tlustší než u rodu Stegoceras, proto byl hlavně Gravitholus uznán jako samostatný rod. Je pravděpodobné, že tento dvounohý dinosaurus se ztluštělou lebkou, v níž se nacházel velmi malý mozek, žil ve stádech. Měl dlouhý ocas, menší hlavu a silné končetiny. Jeho zuby se skvěle hodily ke spásání tuhé vegetace. Gravitholus je znám jen podle fosílií temenní části lebky. Typovým a dosud jediným známým druhem je G. albertae. V roce 1979 ho popsali paleontologové W. P. Wall a P. M. Galton.



Protorosaurus

27. srpna 2016 v 16:20 Život před dinosaury
Protorosaurus byl rod archosauromorpha, který žil na území dnešního Německa, Ruska, Anglie a Brazílie během svrchního permu stupně wuchiapig před 259,8 až 254,1 miliony lety. Tento rychle se pohybující živočich, který měl štíhlé tělo, měl dlouhé nohy s prsty opatřené drápky. Zadní končetiny byly mnohem robustnější než ty přední. Měl dlouhý krk, na kterém byla užší hlava s delším čumákem. V čelistech pak byly zoubky, které by se hodily ke konzumaci nejrozmanitějšího hmyzu, případně i jinými bezobratlými, ale fosilní žaludeční obsah naznačil, že to byl převážně býložravec, a hmyzem si svůj jídelníček jen zpestřoval. Z fosilního materiálu, který tvořilo mnoho nalezených jednotlivců, je také patrné, že jeho velikost se pohybovala od 1,6 metru do 2,5 metru. Dlouhý krk měl pravděpodobně kvůli tomu, aby snáze dosáhl na rostliny. Jeho tělo bylo pokryto hrubou šupinatou kůží a mělo dlouhý ocas. Protorosaurus byl úzce spjat s rodem Czatkowiella, který obýval Polsko v době spodního triasu. Protorosaurus znamená "první ještěrka", i když přímo nesouvisel s moderními ještěrkami. Popsal ho již v roce 1830 německý paleontolog Hermann von Meyer na základě tří obratlů nalezených v Německu.



Regaliceratops

25. srpna 2016 v 23:35 Ptakopánví (Ornithischia)
Regaliceratops byl rodem býložravého dinosaura z čeledi Ceratopsidae, který žil na Zemi v období svrchní křídy stupně maastricht před zhruba 68 miliony lety. Jeho fosilní pozůstatky tvořila téměř kompletně zachovalá lebka, která byla nalezena v roce 2005 ve vápenci v kanadské provincii Alberta ve formaci St. Mary River. Náhodou ji objevil geolog Peter Hews u řeky Oldman. Holotyp dostal označení TMP 2005.055.0001. Jednalo se o středně velkého ceratopsida, který dosahoval délky pěti metrů a hmotnosti1,5 tuny. Vzorek se nalezl v zeměpisné oblasti, kde vědci žádného jiného rohatého dinosaura nenalezli, takže se stal velmi důležitým pro představu rozšíření těchto tvorů v minulosti. Jeho hlava měla zdobený kostěný límec, na jehož hranách se nacházely rohy, dále měla malé nadočnicové rohy a jeden roh nosový a pak ještě vystupující lícní kosti s krátkými rohy trčícími do stran. Regaliceratops měl zavalité tělo s mohutnými končetinami a krátkým ocasem. Jeho silný zobák se skvěle hodil i ke konzumaci tuhé rostlinné stravy. Jednalo se o příbuzného slavnějšímu rodu Triceratops a dále rodu Anchiceratops. Regaliceratops dostal přezdívku "Hellboy" podle komiksové postavy, a to kvůli jeho rohům. Podle vědců je to jeden z nejunikátnějších rohatých dinosaurů, jaký byl kdy objeven. Tento objev také naznačuje, že v oblasti nálezu ještě existuje mnoho dalších neobjevených rohatých dinosaurů a vědci se na tuto krajinu v poslední době hodně zaměřují s cílem tyto nové ceratopsidy najít. V roce 2015 jej pojmenovali Caleb M. Brown & Donald M. Henderson. Druh vědci pojmenovali Regaliceratops peterhewsi. První část znamená "královská rohatá tvář", druhá je pak poctou pro geologa Petera Hewse, který fosilii našel.



Cteniogenys

23. srpna 2016 v 21:48 Ostatní plazi & obojživelníci mezozoika
Cteniogenys byl rod malého plaza z čeledi Cteniogenidae a řádu Choristodera, jenž zahrnuje diapsidní plazy, kteří trávili výraznou část svého života ve vodě. Cteniogenys žil na planetě před 167.7 až 70.6 miliony lety - objevil se tedy v době střední jury stupně bathon a vymizel z povrchu Země v době svrchní křídy stupně maastricht. Fosilní materiál byl objeven v těch nejrůznějších oblastech - v Severní Americe: v Jižní Dakotě, Utahu a Wyomingu - všechny v souvrství Morrison; v Kanadě: Albertě - v souvrství Oldman a Dinosaur Park; ve Velké Británii: Anglii - v souvrství Chipping Norton Limestone a Forest Marble a ve Skotsku v souvrství Kilmaluag; v Portugalsku v souvrství Camadas de Alcobaça a v Rusku v souvrství Moskovoretskaya. Jeho fosilní pozůstatky tedy naznačují, že se jednalo o velmi rozšířeného živočicha. Tento plaz byl 25 cm až 50 cm dlouhý a dosahoval hmotnosti maximálně 500 gramů. Měl dlouhý a ohebný ocas a lebka byla protáhlá a nasazená na dopředu se zužující kratší krk. Jeho čelist byla vyzbrojena jehličkovitými zuby, které se hodily převážně ke konzumaci hmyzu, nicméně je pravděpodobné, že dokázal ulovit i menší ryby. Tělo bylo pokryto poměrně silnou kůží s drobnými šupinkami. Dnes je známý jen jediný druh a to C. antiquus, který byl popsán na základě dolní čelisti nalezené již během expedice na hřebenu Como Bluff, kterou vedl jeden z nejvýznamnějších paleontologů Othniel Charles Marsh. Popis pak učinil v roce 1928 Charles Whitney Gilmore.



Dakosaurus

21. srpna 2016 v 23:03 Tvorové dávných vod
Dakosaurus byl rod mořského plaza ze skupiny Crocodylomorpha, jež zahrnuje krokodýly a jejich vyhynulé příbuzné. Dakosaurus se na Zemi vyskytoval v období od svrchní jury po spodní křídu před přibližně 150 až 130 miliony lety. Obýval převážně mělká moře na území Eurasie a Jižní a Severní Ameriky, kde se živil rybami, hlavonožci a malými mořskými plazy. Svým vzhledem velmi připomínal rod Mosasaurus, který ale žil o desítky milionů let později, a to před 70 až 65 miliony lety v období pozdní křídy. Dakosaurus dosahoval délky okolo čtyř a půl metru, maximálně pak metrů pět a jeho váha se pohybovala v rozmezí od 450 kg do 900 kg. Měl charakteristickou hlavu připomínající hlavu teropodního dinosaura. Díky své lebce dostal v populárních médiích přezdívku "Godzilla". Jeho čelisti byly vyzbrojeny pilovitými zuby velkými 5,5 cm. O velikosti jeho zubů svědčí i nález zubů vylovených z mořského dna poblíž Chesil Beach v hrabství Dorset v Anglii. Výzkumníci se shodli, že vzhledem ke své velikosti měl Dakosaurus velmi velké zuby. Sice se nejednalo o vrcholového predátora, nicméně z něj jeho zuby rozhodně činily mimořádně nebezpečného protivníka. Vylovené zuby se nyní nachází ve fosilní sbírce anglického Přírodovědeckého muzea. Měl poněkud primitivní zadní ploutve, které byly delší než ty přední. Dakosaurus měl také silný ocas, který mu pomáhal při pohybu ve vodě. Rod popsal již v roce 1856 německý geolog a paleontolog Friedrich August von Quenstedt .



Cladoselache

19. srpna 2016 v 18:29 Život před dinosaury
Cladoselache byl rod pravěkého žraloka, který žil na Zemi před 370 miliony lety v období pozdního devonu stupně famen. Jeho fosilní pozůstatky obsahují vzorky s více než sta jedinců. Obýval prostředí okolo útesů a skal ve světových mořích, která se kdysi rozprostírala v severní oblasti USA a Evropě. Lovil převážně ryby, ale nepohrdl ani jinými mořskými tvory, jakými jsou například sépie či korýši. Dosahoval délky od půl metru do 2 metrů maximálně. Na rozdíl od dnešních žraloků, neměl ústa na spodní straně hlavy a nemohl je tedy otevřít příliš doširoka. Ploutve v přední i zadní části byly široce spojeny s tělem, což z něj činilo vysokorychlostního dravce. Na vrchní straně těla podél středové osy měl dvě hřbetní ploutve, které byly ještě rozdělené. Před každou původní ploutví se nacházela jedna malá a krátká. Každá z jeho hřbetních ploutví měla špičatý tvar, který umožňoval lépe prořezávat vodu při pohybu. Ocasní ploutev byla téměř symetrická. Oči byly umístěné v blízkosti přední části hlavy a jeho nos byl kratší a tupější než u pozdějších žraloků. Samci na spodní straně těla postrádali pterygopody - přeměněné břišní ploutve používané při reprodukci. Kostra Cladoselache byla chrupavčitá a pevná, ale zároveň velmi lehce stavěná. Cladoselache musel ve svém prostředí čelit deset metrů velké pancéřnaté rybě, rodu Dunkleosteus, který byl vrcholovým predátorem devonských moří. Nicméně Cladoselache měl přece jen nad tímto obrněncem značnou výhodu, neboť byl mnohem hbitější a pružnější. Spolu s rodem Stethacanthus byl Cladoselache jedním z prvních žraloků na naší planetě. Byl pojmenován již v roce 1894 paleontologem Deanem a jeho jméno v překladu znamená "žralok s výrůstky", jenž mu bylo dáno díky trojúhelníkovým zubům.



Anzu

18. srpna 2016 v 18:48 Plazopánví (Saurischia)
Anzu byl teropodní dinosaurus z čeledi Caenagnathidae, což byla skupina maniraptoranů patřících mezi oviraptorosaury. Žil na Zemi v období svrchní křídy před 65 miliony lety na území Severní Ameriky ve vlhké, bažinaté nivě na pobřeží vnitrozemského moře. Jeho téměř kompletní fosilní pozůstatky byly nalezeny ve slavném souvrství Hell Creek v roce 1990. Měl tlustý ocas a bezzubý zobák. Jeho délka činila 3 metry a váha dosahovala 225 kilogramů, což z něj dělá jednoho z největších opeřených dinosaurů, kteří byli v Severní Americe objeveni. Ačkoli se přítomnost peří nenašla, předpokládá se, že peřím pokryt byl, neboť úzce souvisel s ptáky. Nikdo přesně neví, proč byl opeřený, protože podle vědců bylo v jeho obydlí horko, tudíž peří k izolaci nesloužilo. Byl to převážně býložravec živící se nejrozmanitější vegetací, ale nepohrdl ani malými živočichy a možná i vejci. Jeho objev potvrzuje, že severoameričtí Oviraptorosauři sice souviseli s jejich asijskými bratránky, nicméně byli geneticky a i fyzicky odlišní.


Na rozdíl od asijských Oviraptorosaurů, Anzu, a ostatní severoameričtí Oviraptorosauři, měl mnohem delší a ladnější nohy. Na hlavě měl obzvláště vysoký, kostnatý hřeben, který mohl sloužit svým způsobem k jakési komunikaci mezi jedinci stejného druhu, takže se vzhledem mohl velmi podobat modernímu Kasuáru z Austrálie. Dinosaurus měl také velké přední končetiny s velkými zahnutými drápy. Pojmenoval ho v roce 2014 Matthew Lamanna. Jméno "Anzu" odkazuje na pernatého démona ze starověké mezopotamské mytologie. Druhové jméno "wyliei" ctí Wylieho J. Tuttlea - vnuka jednoho z mecenášů Muzea přírodní historie Carnegie v Pittsburghu. Pro rod Anzu byla vytvořena i přezdívka "kuře z pekla", jež mu byla dána antropologem Billem DeWaltem - ředitelem již zmíněného muzea. Podle Lamanna byl tento rod velmi přizpůsobivým a pravděpodobně i ve své době hodně úspěšným živočichem.


Jobaria

16. srpna 2016 v 16:36 Plazopánví (Saurischia)
Jobaria byla rodem sauropodního dinosaura, který žil v lesnatých oblastech na území Nigeru v pravěké Africe před asi 164 až 161 miliony lety v období geologické periody jura. Fosilní pozůstatky tohoto plazopánvého dinosaura se nalezly na podzim roku 1997 během čtyřměsíční expedice ve formaci Tiouraren, o které se dříve předpokládalo, že se datuje do období rané křídy, ale pozdější výzkumy sedimentů ukázaly, že se jedná o jurskou horninu. Jobaria měla neobvykle krátký ocas, na délku dosahovala 18 až 21 metrů a váha se pohybovala v rozmezí od 15 do 20 tun. Bylo objeveno více než 95% zachovalé kostry, což znamená, že se její pozůstatky řadí mezi nejúplnější mezi sauropody, jaké kdy byly objeveny. Jednalo se o poměrně primitivního dinosaura, neboť jeho páteř a ocas byly velmi jednoduché ve srovnání se složitými obratli pozdějších severoamerických sauropodů, jakými byly například rody Diplodocus a Apatosaurus. Studie objevila zajímavé přizpůsobení tohoto živočicha, a sice, že se dokázal postavit na zadní nohy a dosáhnout tak na vyšší vegetaci, neboť těžiště tvora spočívalo blíže k zadním nohám, které byly i mnohem silnější, než ty přední. Kvůli tomu panovala dlouhou dobu i myšlenka o jeho umístění mezi pravými sauropody. Pojmenoval ji v roce 1999 její objevitel a profesor paleontologie na Chicagské univerzitě - Paul Callistus Sereno. Jméno Jobaria je odvozeno od mýtického stvoření - jakési obří šelmy "Jobar", která vystupuje v legendách berberského národa Tuaregů, kteří i věřili, že fosilie patří právě tomuto stvoření.



Xuwulong

14. srpna 2016 v 21:58 Ptakopánví (Ornithischia)
Xuwulong byl rod býložravého dinosaura ze skupiny Ornithopoda a nadčeledi Iguanodontoidea, který žil na Zemi v období křídy před 125,45 - 99,7 miliony lety. Jeho fosilní pozůstatky byly objeveny v provincii Kan-su, která se nachází na severozápadě Čínské lidové republiky. Fosilní materiál obsahoval téměř kompletní kostru zahrnující lebku, části z páteře a levý pánevní pletenec. I když se jeho velikost nedá určit přesně kvůli nedostatku fosilního materiálu, tak je jeho délka odhadována na 7-10 metrů, takže se mohl řadit mezi velké ornitopody. Jeho lebka měla znaky typické jak pro klasické hadrosauridy, tak i Iguanodontidy. Sice neměl hřeben, ale zato měl více řad zubů- většina kachnozobých a rohatých dinosaurů měla dvě a více řad zubů, ale jiní dinosauři obvykle jen jednu. Tyto zuby se mu skvěle hodily při žvýkání tuhých větviček a listů, pro které se dokázal vztyčit na dvě nohy, ale normálně byl na všech čtyřech. Pravděpodobně patřil k vývojově primitivním příbuzným pozdějších kachnozobých dinosaurů. Typový druh je X. yueluni a popsali jej v roce 2011 čínští paleontologové You Hailu, Li Daqing a Liu Weichang.