Červenec 2015

Chilantaisaurus

23. července 2015 v 17:38 Plazopánví (Saurischia)
Chilantaisaurus byl rodem theropoda z pozdní křídy vyskytujícího se v oblasti dnešní Číny a Mongolska. Průměrně dosahoval délky přes 6 metrů a výšky do tří metrů, váha se pak pohybovala okolo tří a půl tun. Byl to tedy poměrně velký bipedální theropod, který měl silné přední končetiny vybavené srpovitými drápy. Zadní končetiny byly velmi silné, ale nedokázal s nimi vydržet pronásledovat potencionální kořist dost dlouho (nebyl příliš dobrým běžcem), což znamená, že na svoji oběť vyčkával a pak na ni zaútočil nečekaně ze zálohy. Kořist zabíjel chňapnutím svými čelistmi vyzbrojenými pilovitě vroubkovanými zuby, pravděpodobně používal i své zahnuté drápy, jimiž rozťal tělo kořisti. Živil se výhradně jinými dinosaury, ve většině případů se jednalo o sauropody. Chilantaisaurus polykal velké kusy masa vcelku, stejně jako Tyrannosaurus, je ale možné, že se také ohlížel po mršinách. K dobré orientaci v prostoru mu napomáhal bystrý zrak. Je pravděpodobné, že měl mezi očima posazené dva menší kostěné hřebeny podobající se těm, co měl na hlavě Allosaurus. Fosílie byly objeveny v roce 1960 v souvrství Ulansuhai, patřící do skupiny Dashuigou, asi 60 km severně od Chilantai ve Vnitřním Mongolsku. O čtyři roky později, roku 1964, byl pojmenován Hu Show-Yungem. Chilantaisaurův popis je založen na částečné kostře a jeho jméno v překladu zní"ještěr z Chilantai" podle oblasti v Mongolsku, poblíž které byl nalezen. Zajímavostí je, že jeho řev se dokázal nést krajinou i na kilometry daleko. I když jeho zbarvení není známé, mohl mít šupinatou kůži, anebo mohl být pokryt tenkou vrstvou peří ve zbarvení hnědé či hnědozelené s odstíny modré, aby bylo možné se dobře maskovat v prostředí a účinně tak zaútočit na nic netušící kořist a vyhnout se tak nežádoucí pozornosti od soupeřů.



Mammalodon

8. července 2015 v 16:54 Tvorové dávných vod
Mammalodon byl rodem z podřádu Mysticeti (Kosticovci) a stejně tak jako všechny velryby, byl savcem. Žil na Zemi před asi 30 miliony lety v době Oligocénu a jeho fosilní pozůstatky se nalezly v Austrálii a Novén Zélandu. Byl to přes 2,5 metru dlouhý mořský živočich, což znamená, že byl mnohem menší než moderní kosticovci a pravděpodobně i jeden z nejmenších kosticovců vůbec. Tělo této velryby bylo podobně jako u ostatních velryb zavalité, hlavu měl velkou a trojúhelníkovitou s očima vyznačujícími se tzv. binokulárním viděním, což znamená, že mu bylo umožněno sledovat kořist pohybující se v sedimentu současně oběma očima. Postrádal hřbetní ploutev, místo ní měl obvykle jen malý hřbetní výklenek či hrbolek zhruba v půlce jeho zad. Jeho fosilie ukazují, že na rozdíl od moderních velryb, měl dobře vyvinuté zuby a je možné, že se jednalo o předchůdce dnešních kosticových velryb, které se vyznačují tím, že mají v horní čelisti řadu tenkých kostěných destiček, kterými cedí drobné mořské živočichy z obrovského množství vody, kterou spolykají. Kvůli nedostatku fosilního materiálu není přímo jasné, jestli měl typickou kostici sloužící k zachycování mořských tvorů z vody. Také je možné, že v mezerách mezi jeho zuby v horní čelisti původně vyrůstaly kostice, anebo do těchto mezer zapadaly zuby z protilehlé čelisti, a tak si filtroval potravu jen s pomocí běžných zubů. U rodu je znám pouze jediný druh a to M. colliveri. Jeho jméno znamená "savčí zub" a dal mu ho v roce 1939 Pritchard.