Listopad 2012

Koexistence šavlozubých koček a medvědovitých psů

20. listopadu 2012 v 19:31 Pravěké zajímavosti
Třetihorní šavlozubé kočky a medvědovití psi žili prakticky bok po boku.
Jak to dokázali, odhalila izotopová analýza jejich zubů.

V období svrchního miocénu před 9 miliony let se nedaleko dnešního Madridu rozkládala krajina, v níž se lesy střídaly s travnatými pláněmi. Největšími savčími predátory zde byly dva druhy šavlozubých kočkovitých šelem - jako lev velký Machairodus aphanistus a Promegantereon ogygia, který se velikostí podobal levhartovi - spolu s takzvanými medvědovitými psy(Amphicyonidae). Tyto šelmy měly zuby podobné psům, zatímco tvar těla a způsob pohybu připomínal spíše medvědy.

Šavlozubé šelmy a medvědovití psi byly sympatrické druhy, které ve stejnou dobu obývaly stejnou geografickou oblast. Španělské vědce a jejich kolegy z Michiganské univerzity zajímalo, jak dokázali vzájemně koexistovat. Ze zubů šelem i býložravých zvířat ze stejné oblasti odebrali vzorky zubní skloviny. V nich pak analyzovali poměr stabilních izotopů uhlíku, ze kterého se dá vyčíst, čím se zvířata živila.

Výsledky naznačují, že trojice šelem se o zdroje prostředí podělila podobně to dělají jako moderní predátoři. Machairodus, který z nich byl největší, se držel lesních porostů, v nichž lovil koně a prasata. Stejnou kořist lovila i druhá šavlozubá kočka Promegantereon. Byla ale menší a lehčí, takže se mohla před svými většími příbuznými skrývat ve stromech. Medvědovití psi lovili především antilopy a zdržovali se v otevřené krajině.

Krajina nedaleko dnešního Madridu před 9 miliony let...

Nejnovější rohatý dinosaurus

18. listopadu 2012 v 17:18 Pravěké zajímavosti
Paleontologové popsali nový druh rohatého dinosaura. Xenoceratops nalezen v Albertě je zatím nejstarším zástupcem, který pochází z Kanady.

Býložraví dinosauři ceratopsové (Ceratopsidae) žili ve svrchní křídě v Severní Americe a Číně. Přibližně před 80 miliony let prodělali evoluční explozi a vytvořili celou řadu různých druhů, z nichž nejznámější jsou 70 milionů let staří triceratopsové. Jedním z nich je nově popsaný Xenoceratops foremostensis, který měřil asi 6 metrů a vážil přes 2 tuny. Fosilie nejméně tří dospělých jedinců byly nalezeny v souvrství Foremost v 50. letech minulého století, od té doby ale odpočívaly v muzeu v Ottavě. Zdejším neidentifikovaným materiálem se vědci začali zabývat asi před 10 lety.

Xenoceratops žil před 78 miliony let, což z něj dělá nejstaršího velkého rohatého dinosaura, jaký byl v Kanadě objeven. Za ním následuje o půl milionu let mladší Albertaceratops. Jméno Xenoceratops znamená "cizí rohatá tvář". Dinosaurus měl dva dlouhé rohy nad očima a z okraje jeho hlavového štítu vybíhala dvojice velkých rohů i řada menších výběžků. Xenoceratops tak ukazuje, že i geologicky nejstarší ceratopsové měli na hlavových štítech masivní rohy a že ornamentace jejich lebky se s novými druhy stávala propracovanější.


Tuojiangosaurus

2. listopadu 2012 v 16:49 Ptakopánví (Ornithischia)
Tuojiangosaurus je první a nejlépe známý ze všech čínských stegosaurů. Nalezli se dva fosilizované pozůstatky, jedna z těchto koster byla z 50% kompletní. Tuojiangosaurus vypadal podobně jako kentrosaurus, nebo stegosaurus. Oproti stegosaurovi měl navíc dlouhé trny vyrůstající do stran z obou ramen a desky byly více zašpičatělé a také menší. Pláty byly uspořádané ve tvaru písmene "V". Tento "ještěr od řeky Tuo" měl 15 párů těchto špičatých desek. Ty se táhly od krku přes ramena a na hřbet, až po ocas. Ve střední části hřbetu byly desky největší a směrem ke krku a k ocasu se zmenšovaly. Na ocase byly dva páry velmi dlouhých, ostrých trnů. Tuojiangosaurus se živil rostlinami rostoucími při zemi. Jako všichni stegosauři měl dlouhou, malou hlavu a lžícovité zuby. Zuby byly malé, hrubě vroubkované, se svislými rýhami. V nejvyšším bodě, v oblasti kyčlí, byl přes dva metry vysoký. Žil ve svrchní juře, nejspíš v lesích v oblasti Číny. V Číně se našlo tolik stegosauridů, že se vědci domnívají, že tato skupina dinosaurů pochází právě odtud.

Výskyt: Asie (Čína)
Prostředí: lesy
Období: svrchní jura
Způsob obživy: spásání nízké vegetace
Druh: T. multispinus
Délka: 7 m
Váha: 4,1 tuny
Autoři jména: Dong, Li, Shou a Zhang
Popsán v roce: 1977