Srpen 2012

Dinosauří potomstvo

31. srpna 2012 v 20:04 Pravěké zajímavosti
Dinosauři se lišili chováním při hnízdění. Některá hnízda ležela o samotě, jiná se nacházela ve skupinách blízko sebe. V některých hnízdech byla vejce uspořádána určitým způsobem, některá se vůbec nekladla do hnízd, ale byla rozptýlena po zemi. Někteří dinosauři o své mladé pečovali více než současní plazi- spíše jako ptáci. Jiní dinosauři svá vejce opouštěli podobně jako dnešní ještěři nebo želvy. Překvapující je, že vejce dinosaurů byla v poměru k velikosti dospělých zvířat značně malá. Paleontologové objevili stovky nalezišť s hnízdy, vejci, mláďaty i dospělými jedinci.

-Závislí býložravci: Mláďata měla při narození měkké kosti a potřebovala péči, dokud nebyla dost silná, aby se mohla osamostatnět.
-Nezávislí masožravci: Když se hladový masožravý teropod vylíhl, byl patrně hned schopen sám chodit.

Kostra mláděte kachnozobého dinosaura byla nalezena v Montaně (USA). Uvnitř vejce nebylo místo pro dinosaura stejných proporcí jaké měl dospělý jedinec. Hlava, krk a ocas dorostly do správných proporcí až po vylíhnutí. Mláďata byla pod ochranou dospělých, dokud se nemohla živit a bránit sama, nebo dokud nebyla tak rychlá, aby dokázala utéct.

RŮZNÁ VEJCE

Kuře- vejce má zpravidla oválný tvar

Velociraptor- Velociraptor a ostatní teropodi měli protáhlá vejce

Oviraptor- vejce oviraptora byla podlouhlá a úzká a měla hrbolky na skořápce

Hypselosaurus- vejce hypselosaura velká jako fotbalový míč se našla ve Francii

Sauropod- kulatá vejce sauropodů jsou největší, jaká byla kdy nalezena

SROVNÁNÍ SAUROPODÍHO VEJCE SE SLEPIČÍM

KLADENÍ VAJEC
Dinosauři kladli vejce mnoha různými způsoby. Někteří budovali hnízda, ohrazovali je, aby vejce udržela teplotu, a kladli vejce určitým způsobem. Zdá se, že někteří kladli vejce rovnou na zem bez ladu a skladu.

-Býložraví sauropodi kladli vejce do oblouku kamkoli.
-Hadrosauři kladli vejce do tvaru spirály v mělkém, nerovném hnízdě.
-Malí masožravci někdy kladli vejce do dvou řad v hnízdě.
-Vejce ležící neuspořádaně- zatím se neví, kterému dinosaurovi by mohlo patřit.

MATEŘSKÁ PÉČE
Rozšiřování rodiny
Někteří býložravci se starali o svá mláďata několik týdnů, dokud nechodila. V této době byla na svých rodičích zcela závislá v obstarávání potravy a v ochraně před predátory. Rodiče potravu zřejmě nejdříve předtrávili a potom předložili mladým. Velká stáda maiasaur si stavěla hnízda pohromadě.. Chránily své mladé na hnízdě šest až osm týdnů, dokud se kosti mláďat nezpevnily a nezesílily natolik, že mohla chodit. Malí masožravci rostli rychleji a běhat začali brzy po vylíhnutí. Ale i přes to byly také chráněni nějaký čas svými rodiči.

Hnízdící maiasauří samice

Toto hnízdo se našlo v poučti Gobi v Mongolsku. Vidíme v něm ležícího oviraptora, který má pod loktem dvě vejce.

V hnízdě maiasaury mohlo být až 25 vajec. Hnízdo ve tvaru mísy bylo vyhrabáno v blátě. Maiasaura znamená "dobrá plazí matka".

Velký oviraptor přináší svým potomkům potravu. Jednalo se hlavně o mladé býložravé dinosaury a ještěrky. Čerstvě vylíhlý oviraptor mohl lovit nanejvíš hmyz.


Krunýře, pancíře a rohy

13. srpna 2012 v 16:15 Pravěké zajímavosti
Všichni ptakopánví dinosauři byli býložravci. Všichni se potřebovali nějak bránit rychlejším masožravcům. Na konci druhohor již měli vyvinuty skutečně podivuhodné obranné systémy. Nejlepšími příklady jsou trny stegosaura a rohy ceratopsů, krunýře ankylosaurů, kostěné desky na hřbetě stegosaura a malé kostěné plátky (osteodermy), které se vyskytovaly u všech ptakopánvých. Krunýře byly pevné nebo ohebné, plné nebo duté. To vše vyrůstalo na těle dinosaura, dalo se nastavit proti směru útoku a mohlo útočníka zranit. Krunýře byly součástí kůže, uchycené vazy a šlachami. Rohy na hlavě vyrůstaly přímo z lebky. Ocasní kyj byl tvořen srůstem několika ocasních kostí. Všechny tyto obranné prvky byly doplněny trny. Neméně důležité bylo i to, že výrůstky dinosaura opticky zvětšovaly a působily nebezpečným dojmem. Když nestačily k odražení útočníka, mohly být užity k aktivní obraně a způsobit mu vážná zranění.


Stegosaurus měl po stranách páteře desky od hlavy až do poloviny ocasu. Není jisté nakolik zvíře chránily, ale pravděpodobně pomáhaly regulovat tělesnou teplotu. Kůže na povrchu desek stegosaura mohla měnit barvu a varovat tak potenciálního útočníka.

Ankylosauři měli obranné pancíře miliony let předtím, než je opět objevilo lidské válečné umění. Euoplocephalus měl krunýř, trny na plecích a ocasní kyj. Každá z desek krunýře odolávala prokousnutí. K růstu takového množství kostěných prvků bylo potřeba mnoho vápníku. Aby ankylosauři doplnili vápník do své stravy, možná žrali hmyz. Euoplocephalus měl na hlavě krunýř, který byl srostlý s lebkou. V lebce bylo osm dutin, které hlavu odlehčovaly. Hřbetní krunýř tvořily desky v řadách zleva doprava spojené pásy kůže. Díky tomu byl krunýř ohebný.

Triceratops- poslední býložravec, který byl schopen bojovat s tyranosaurem. Rohy na čele chránily žvýkací svaly u paty límce a mohly vážně poranit tyranosaurovu nohu. Nejdelší známý roh triceratopse měří 1 metr.

-Nosní rohy: Rohatí dinosauři ze skupiny ceratosaurů měli nosní rohy a kratší límce s trny.


-Čelní rohy: Rohatí dinosauři ze skupiny chasmosaurů měli rohy na čele, jejich límce byly rozložité a trny na nich malé a nepříliš hojné.