Květen 2012

Ornithocheirus

29. května 2012 v 17:57 Létající Pterosauři
Ornithocheirus mohl dorůst délky do čtyř metrů a jeho rozpětí křídel činilo 12 metrů. Tento velkolepý létající plaz nebyl stavěný pro let na principu založeném na mávání křídel. Pohyboval se tak, že vyhledával stoupající proudy teplého vzduchu. Když dosáhl vrcholku jednoho z nich, mohl se přenést k dalšímu. Tento způsob letu byl velmi účinný a energeticky úsporný a Ornithocheirus tak mohl překonávat nemalé vzdálenosti bez většího úsilí. Měl, stejně jako ostatní pterodaktylové, tělo vpředu zatížené velkou hlavou a krkem, ocas byl pouze kratičký. U různých druhů se zobák se svislým hřebenem na špičce velmi lišil. Pravděpodobně lovil v moři olihně a ryby. Žil v období spodní křídy na území Evropy a Jižní Ameriky.


Marshosaurus

25. května 2012 v 16:13 Plazopánví (Saurischia)
Marshosaurus ("Marshův ještěr"- podle průkopníka studia dinosaurů Othniela Charlese Marshe) se vyskytoval na území Severní Ameriky, USA v Utahu a Coloradu v období svrchní jury, asi před 154 až 142 miliony lety. Byl to středně velký teropod dlouhý 5, možná i 6 metrů. Byl to aktivní dravec s ostrými zahnutými zuby, které měli vroubkovaný okraj. Jeho lebka byla poměrně k tělu dlouhá. Měl také silné a malé přední končetiny. Tento teropod byl objeven v lomech Dry Mesa a Clevelan-Lloyd v Utahu. Vědci znají jen jeden druh a to Marshosaurus bicentisimus. Marshosaurus byl součástí dinosauřího společenstva, které zahrnovalo masožravé alosaury. Právě Allosaurus se možná mohl živit mršinami rodu Marshosaurus. O Marshosaurovi se toho mnoho neví, někteří vědci se domnívají, že to byl karnosaur, který se podobal sinraptoru, ale jiní paleontologové zase, že to byl raný dromaeosaur. Jeho jméno získal od Madsena v roce 1976.

Lanasaurus

11. května 2012 v 18:38 Ptakopánví (Ornithischia)
Tento býložravý ("chlupatý ještěr") žil ve spodní Juře (stupeň hettang až sinemur) na území jižní Afriky. Z tohoto dinosaura, jako z většiny heterodontosaurů znají vědci jen horní čelist a zuby, která je ze všech různých heterodontosaurů nejprimitivnější. Linguální strana, která směřuje k jazyku má u heterodontosaurů nápadné jamky. Lanasaurus je neměl a navíc lícní zuby byly velice ostré a dlátovité. Měl zuby připomínající kly. Je blízce příbuzný, nebo dokonce totožný s rodem Lycorhinus, ze kterého je známa pouze čelist. Dosahoval délky od 1 metru po 1,2 metru. Jeho jméno mu dal- Gow v roce 1975 na počest významného paleontologa A. W. Cromptona, jehož přezdívka zněla "chlup".


Cedarosaurus

9. května 2012 v 16:26 Plazopánví (Saurischia)
Cedatosaurus ("ještěr z pohoří Cedar") byl spodnokřídový sauropod žijící v Utahu v USA. Byl dlouhý kolem 14 metrů a živil se vysokou vegetací jako jsou například vysoké vrcholky stromů. Jeho jediná kostra je z jedné strany značně dobře zachovaná, chybí však hlava spolu s krkem. Stejně jako brachiosauridi měl i Cedarosaurus přední končetiny delší než zadní. Na předních nohách měl dlouhé kosti prstů, které směřovaly svisle. Jeho pažní i stehenní kosti byly stejně dlouhé. Měl také vysoko posazená ramena a pravděpodobně dlouhý krk. Ocas byl poměrně krátký, takže jako účinná zbraň (například jako u diplokoků) sloužit pravděpodobně nemohl. Podrobnosti stavby těla křídových sauropodů, zejména severoamerických brachiosauridů, nejsou dostatečně známy; obvykle jsou zařazováni do jakéhosi "sběrného taxonu". V posledních letech však byla nelezena zvířata, která mezi ně nesporně patří, jako je například Cedarosaurus. Jeho struktura kostry je jednoznačně brachiosauridní, ale naznačuje také jisté podobnosti s pozdějšími titanosauridy. Vědci dodnes znají pouze jeden druh a to- Cedarosaurus weiskopfae.


Segisaurus

8. května 2012 v 13:44 Plazopánví (Saurischia)
Segisaurus (''ještěr z kaňonu Segi") byl jeden metr dlouhý dravec ze spodní jury v Arizoně (USA). Jediná neúplná kostra segisaura tvořena z páteře, žeber, ramenního a pánevního pletence, která byla nalezena v pouštních pískovcích, bohužel o tomto dinosaurovi mnoho informací neposkytuje. Měl klíční kost, což není zvykem u takto raných dinosaurů. Jeho přední končetiny byly dlouhé a štíhlé, možná byly uzpůsobeny k chytání kořisti. Segisaurus měl ptačí typ kostry, kosti však nebyly duté. Segisaurus byl původně považován za dinosaura odlišného od ostatních tehdejších masožravých typů. Tento názor se však nepotrvdil ,a proto je řazen k celofyzidům. Byl stejně jako ostatní celofyzidi dobře uzpůsoben k běhu a i skoku, byl tedy aktivním lovcem. Jeho zadní i přední končetiny byly opatřené drápy. Žil na poušti a zde mohl přežívat jak písečné bouře, tak i období sucha. Lebka segisaura doposud nalezena nebyla, vědci si nejsou na 100% jistí, čím se živil ,ale jeho jídelníček mohli tvořit malí prosauropodi obývající poušť. V roce 1936 byl Segisaurus popsán.

Dinictis

2. května 2012 v 16:56 Život po dinosaurech
Dinictis žil v Severní Americe ,v oligocénu a pravděpodobně obsadil stejné životní prostředí, jako jeho dnešní žijící příbuzný levhart v Africe, a to travnaté stepi a pláně ,které obýval spolu s dnešními předky koní (jako je například Mesohippus) a různými mohutnými tvory. Tito tvorové zde spásali trávu a rovněž se stávali kořistí mnoha různých šelem jako je právě Dinictis. Byla to kočkovitá šelma, zapadající do vývojové linie "šavlozubých tygrů". Její přečnívající špičáky nebyly ještě tak neskutečně dlouhé jako u některých jejích potomků, ale i jejich malá část vyčnívající z tlamy musela nahánět hrůzu všem bezbranným býložravcům. Jedinou ochranou býložravců mohli být rychlé nohy. Uvnitř tlamy byly k tomu ještě silné, kulaté a tupé menší špičaté zuby. Dinictis byl vysoký zhruba 60 cm a délkou o mnoho nepřesahoval jeden metr, žádný obr to tedy nebyl. Postavou i způsobem lovu Dinictis připomínal nedorostlého levharta. Jeho lebka taktéž připomíná lebku levharta. Také vlastnil polo- stažitelné drápy (na rozdíl od plně výsuvných drápů u moderních koček). Měl krátké silné nohy a dlouhý ocas. Jeho pravěkým příbuzným byl Hoplophoneus.

Dinictis na lovu- tento lov se zdá být úspěšný.