Klimatické změny v pleistocénu

7. února 2012 v 17:44 |  Pravěké zajímavosti
•Celosvětové ochlazení, k němuž došlo koncem třetihor, hluboce zasáhlo do existence, skladby a vývoje rostlinného i živočišného světa. Těmito změnami nebyly postiženy jenom zaledněné oblasti; zasaženo bylo i široké předpolí kontinentálních ledovců. Na jejich okraji měla krajina charakter chladné tundry, v níž kromě měchů a lišejníků živořily jenom ojedinělé zakrslé břízy a vrby. Dalším vegetačním pásmem byla step, kde už přibylo keřů i stromů, hlavně zakrslých jehličnanů. Nejdál od čela ledovce se rozkládala tajga. Tvořily ji nedozírné porosty jehličnatých lesů, protkané vodními plochami chladných jezer a rozsáhlých močálů. Všechna teplomilná vegetace, která ještě v mladších třetihorách rostla ve střední Evropě, se "odstěhovala" k jihu. Zmizely fíkovníky, ořešáky, javory, lípy, buky a četné jiné druhy, jimž klimatické podmínky znemožňovaly další existenci. Jejich návratu v meziledových dobách zabránilo vysoké alpské horstvo, jehož východozápadní průběh se stal pro rostlinstvo nepřekonatelnou bariérou. Na severoamerickém subkontinentu, kde mají pohoří severojižní směr, nebránilo nic rostlinstvu vrátit se v teplejších obdobích zpět do severnějších oblastí. Proto dnes můžeme v Severní Americe vidět teplomilné stromy, například liliovníky a šácholany, v mnohem vyšších zeměpisných šířkách než v Evropě.....Před nastalým chladem neustupovalo jen rostlinstvo, ale i živočišstvo. Celá řada druhů se však pokusila nepřízni klimatu vzdorovat. Jedinou možností bylo přizpůsobit se současným klimatickým podmínkám. To se povedlo kupříkladu teplomilným pralesním slonům a nosorožcům, kteří shodně reagovali na zánik svého dosavadního životního prostředí tím ,že se v průběhu vývojového procesu postupně přeměnili. Zprvu na stepní formy a posléze až na srstnaté nosorožce a mamuty, schopné žít i v nehostinné tundře. Jiná zvířata ustoupila k jihu, a to většinou do severní Afriky. To byl případ antilop, které se však ani při pozdějším oteplování nevrátily zpět. V Evropě je nahradili jeleni a stepní druhy losů, v tundře pak sobi. Vysokohorské druhy savců, jako kozorožci nebo kamzíci, reagovali na měnící se klimatické podmínky sestoupením do nížin a v příznivějších obdobích opětným návratem na horské hřebeny. Překvapivě dobře a bez velkých ztrát se s ochlazením vyrovnaly šelmy. I během pleistocénu žili v Evropě "šavlozubí tygři", jeskynní medvědi, jeskynní lvi, vlci, lišky a hyeny. Fosilní pozůstatky a stopy po jejich životě se nacházejí poměrně hojně i v okolí Prahy.


Zasněžené vrcholy centrálního Altaje (3000-4500 m.n.m). Typická kotlovitá údolí dokládají rozsáhlá pleistocenní zalednění.

Geologický profil z pohoří Altaj, v údolí řeky Anuj se silně zvětralou půdou datovanou do středního Pleistocénu (cca. 700 000 let).

Rozsah celosvětového zalednění v pleistocénu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Který díl série Putování s pravěkými zvířaty je nejzajímavější?

Nové svítání
Dravá velryba
Země obrů
Nejbližší příbuzní
Šavlozubý tygr
Cesta mamutů

Komentáře

1 siamotyran siamotyran | Web | 8. února 2012 v 12:06 | Reagovat

Pleistocén je mé oblíbené období třetihor :)

2 HAAS HAAS | Web | 8. února 2012 v 16:18 | Reagovat

Velice dobrý článek! Opravdu skvělé!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama