Prosinec 2011

Vectisaurus

31. prosince 2011 v 23:54 Ptakopánví (Ornithischia)
Vectisaurus, pojmenovaný podle latinského jména pro britský ostrov Isle of Wight, byl velmi blízký příbuzný iguanodona a žil i ve stejném období. Lišil se pouze o něco menší velikostí a tím, že měl ostnitý hřeben na hřbetě. Paleontologové si nejsou jistí, jakou měl funkci v každodenním životě zvířete. Mohl sloužit k regulaci tělesné teploty, ale vzhledem k jeho malé velikosti se o tom dá pochybovat. Jeho fosilní nálezy byly objeveny v Evropě, právě na zmiňovaném ostrovu. Tento malý býložravec měřil pouhé čtyři mětry.

Opisthocoelicaudia

31. prosince 2011 v 12:04 Plazopánví (Saurischia)
Jediná známá kostra bez hlavy a krku byla objevena v roce 1965. Její přesná podoba a místo mezi sauropody je předmětem dohadů. Jeden znak byl pro ni charakteristický: ocasní obratle měly vzadu větší dutinu než vpředu, což je typičtější pro sauropody. Díky této stavbě byl její ocas nezvykle silný, umožňující jí vzepřít se zadních nohou a využívat jej jako podpěru. Tento dinosaurus byl dlouhý 12 až 12,2 metrů a vysoký 4,9 metru. Fosilní pozůstatky se našly ve střední Asii. Opisthocoelicaudia byla nalezena v poušti Gobi v pozoruhodném stavu uchování. Paleontologové odhadují stáří hornin ,které fosilní pozůstatek obklopovaly na pozdní křídu.

Scaphonyx

30. prosince 2011 v 22:10 Život před dinosaury
Scaphonyx ("člunkovitý zub" ) byl typický rynchosaur - býložravý příbuzný archosaurů- se sudovitým, těžkým tělem, úzkým zobákem vybaveným kly a velmi neobvyklými zuby. Ty byly na obou stranách horní čelisti tvořené plochými pláty s rýhou uprostřed a zuby ve spodní čelisti směřovaly a zapadaly do rýh, když se tlama zavřela. Mnoho paleontologů se domnívá, že Scaphonyx podivné zuby využíval ke krájení rostlinné potravy (jako nůžkami) a pomocí krátkých klů zřejmě vyhrabával kořínky. Tělo připomínalo vepře, ale hlava byla veliká a svěšená dolů. Fosilie Scaphonyxe se našly v Jižní Americe- Brazílii. Obýval prostředí lesů pžed 230 miliony lety a zde se živil semennými kapradinami a jinými rostlinami. Mohl dosáhnout délky okolo dvou metrů a váhy 40 kg.

Scaphonyx hlídající snůšku vajíček nakladenou u rozpadajícího se kmene v měkkém lesním podrostu.

Scaphonyx natahující se pro chutnou kapradinou větvičku.

Alioramus

29. prosince 2011 v 14:29 Plazopánví (Saurischia)
Většina tyranosaurů měla dlouhé lebky a zboku zploštělé čelisti. Alioramus ("Jiná větev") a jeho příbuzní se vzájemně lišili tvarem lebek s prodlouženými čenichy a slabšími čelistmi. Alioramus měl také přibližně šest kosterních výrůstků mezi nozdrami a očima. Tyto výrůstky byly příliš malé na to, aby byly zbraněmi, a je možné, že hrály roli během námluv, stejně jako "rohy" některých dnešních ještěrů. Pokud je tato domněnka správná, mohli je mít pouze samci. Aliosaurovi fosilní nálezy byly objeveny v Asii- Mongolsku. Délka tohoto pozdnokřídovéhotyranosaurida činila šest metrů.


Tsintaosaurus

28. prosince 2011 v 14:28 Ptakopánví (Ornithischia)
Tento čínský hadrosaur měl zvláštní bizardní výrůstek tvořící jediný, téměř metr dlouhý "roh", vycházející z místa mezi očima. Když byla nalezena jeho první lebka, paleontologové se domnívali ,že výrůstek vznikl při fosilizaci náhodou. Další nálezy však existenci tohoto znaku potvrdily. Podovný útvar je obvykle vyobrazován jak ční dopředu, ale nikdo přesně neví, jaká byla jeho přesná poloha zaživa. Je možné, že byl tento útvar připojen ke kožním lalokům. Jinak se Tsintaosaurus podobal typickému hadrosaurovi s relativně malými končetinami. Na délku tento tvor měřil deset metrů. Jeho fosilní pozůstatky byly objeveny v Číně.


Dicraeosaurus

27. prosince 2011 v 13:09 Plazopánví (Saurischia)
Dicraeosaurus (''dvojitě vidlicovitý ještěr") dlouhý 14 metrů žil v období pozdní jury. Byl to poměrně robustní diplodok a jeden z nejpůvodnějších členů této skupiny. V porovnání s pozdějšími druhy měl krátký krk a i ocas, ale relativně velikou hlavu. Jeho obratle byly také zvláštní neobvyklými trny ve tvaru Y po celé délce páteře včetně její krční části. Mohly z nich vycházet podpůrné úpony a tvořit jasně viditelný hřeben podél páteře.Jeho fosilní nálezy byly objeveny v Africe- Tanzánii.


Argyrosaurus

25. prosince 2011 v 12:18 Plazopánví (Saurischia)
První pozůstatky Argyrosaura byly objeveny koncem devatenáctého století. Jeho jméno znamená "stříbrný ještěr", podle Argentiny, země stříbra, ze které nálezy pocházejí. Argyrosaurus byl statný živočich vážící kolem osmdesáti tun; je znám pouze z několika částí kostry, mezi něž patří končetiny a několik obratlů. Paleontologové nejsou zcela přesvědčeni o tom, že patřil mezi titanosaury- někteří se však domnívají, že to byl antarktosaurus. Dosahoval délky osmnácti metrů ,ale některé knihy nám říkají i o 20 až 30 metry. Žil v období pozdní křídy. Byl popsán britským paleontologem Richardem Lydekkerem v roce 1893.

Lexovisaurus

24. prosince 2011 v 16:20 Ptakopánví (Ornithischia)
Lexovisaurus, pojmenovaný podle dávného francouzkého kmene, na jehož území se některé jeho nejstarší pozůstatky nalezly, byl typickým stegosaurem s páry úzce zašpičatělých plátů na hřbetě. Další páry trnů, dorůstající délky až 1,2 metru, byly v ramenní oblasti. Lexovisaurus dosahoval hmotnosti kolem dvou tun a délky pěti metrů. Zřejmě byl rychlejší než někteří větší stegosauři; mohl být schopen běžet rychlostí až do třiceti kilometrů za hodinu. Obýval oblast Evropy ,především pak ale Anglie a Francie v době zvané střední jura.
Mimochodem ,všem přeji hezké prožití Vánoc a vánočních svátků v poklidu a radosti.

Lystrosaurus

21. prosince 2011 v 16:22 Ostatní plazi & obojživelníci mezozoika
Lystrosaurus patřil ke skupině býložravých terapsidů, nazývaných dicynodoni, kteří se vyvinuli v období pozdního permu. Lystrosaurus měl pouze dva zuby, které mu vyrostly v horní čelisti. Spodní čelistí pohyboval nahoru a dolů a posunoval ji i nazpět, aby "naporcoval" například přesličky. Měl zobákovitou čelist s ostrým okrajem, podobně jako dnešní želvy. Byl to velice těžkopádný živočich ,který však vlastnil velice bystrý zrak a dobrý čich. Byl to také velice dobrý plavec. Tento živočich žil ve stádech, ale neměl žádné sociální vazby. Lystrosaurus měl na plazy velmi velký mozek. Žil v období raném triasu na území Jižní Afriky, Indie, Číny, Ruska a především Antarktidy.




Dendropithecus

20. prosince 2011 v 16:23 Život po dinosaurech
Dendropithecus byl popsán v roce 1950 podle nálezu části lebky a úlomků čelisti, které byly objeveny na ostrově Rusinga poblíž severovýchodního břehu Viktoriina jezera v Keni. Tvor, z jehož kostry se tyto zlomky zachovaly, žil zhruba před 14 miliony let. Uspořádání a staba jeho chrupu napovídá, že se jedná o primitivního , i když patrně značně specializovaného lidoopa se zjevnými vztahy k fayumským formám. Někteří vědci v něm však vidí jednoho z možných předků gibona. Protože Dendropithecus žil výhradně na stromech, měl značně prodlouhlé přední končetiny- "ruce", čímž skutečně gibona připomínal. Tak jak byli tito tvorové sebejistí při pohybu v korunách stromů, působila jejich nemotornost na zemi až komicky. Proto obýval výhradně oblasti porostlé hustými tropiskými pralesy.