Listopad 2011

Ramapithecus

30. listopadu 2011 v 18:21 Život po dinosaurech
Ramapithecus je nejstarší známý tvor, o němž už nemůže být pochyb, že byl skutečným hominidem. Jestliže u afrického druhu Ramapithecus wickeri mají někteří vědci o jeho příslušnosti k lidskému plemenu ještě určité pochybnosti, vykazuje jeho indický příbuzný Ramapithecus punjabicus natolik výrazné lidské znaky, že i nejzaritější pochybovači museli kapitulovat a uznat, že to není lidoop, ale skutečný zástupce lidí. Ramapithecusové neboli "požírači semen" žili v blízkosti velkých řek, kde sbírali semena, plody, kořínky, hmyz a jiné drobné živočichy. Sdružovali se do rodinných tlup, u nichž je už možné předpokládat určitý supeň organizovanosti. Při hledání potravy se pohybovali po čtyřech, přičemž většina hmotnosti těla spočívala na zadních nohách. O přední končetiny se opírali a sbírali jimi potravu. Senzační nález zlámaných kostí malých antilop, objevených nedaleko pozůstatků ramapiteka, otevírá prostor pro spekulativní úvahy o možnosti užití nástroje. Ramapithecus punjabicus žil v podhůří Himaláje na přelomu miocénu a pliocénu.


Diplovertebron

29. listopadu 2011 v 19:13 Život před dinosaury
Diplovertebron byl karbonský obojživelník, který žil ve vodách močálů střední Evropy a Severní Ameriky. Jeho zkamenělé kostry byly objeveny i na našem území, v okolí Nýřan na Plzeňsku. Z vývojového hlediska je velice významným článkem, spojujísím obojživelníky s plazy. Patří do skupiny, v jejímž bezprostředním okolí hledají odborníci přímé předky plazů. Diplovertebron trávil většinu života ve vodě. Odpovídá tomu i tvar jeho těla. To bylo většinou protáhlé, s krátkými pětiprstými končetinami opatřenými plovací blánou, mohutným ocasem a velkou lebkou, která připomíná lebku krokodýlů. Dorůstal délky 60-70 centimetrů a byl to dravec. Jeho potravou byly hlavně ryby a menší obojživelníci.



March of the Dinosaurs

26. listopadu 2011 v 20:17 Videa
1.část

2.část

3.část

4.část

5.část

6.část

Anhanguera

26. listopadu 2011 v 20:13 Létající Pterosauři
Stejně jako Tropeognathus je i Anhanguera známá z kosterních zbytků, nalezených v severovýchodní Brazílii (Jižní Amerika). Měla typický zobák lovce ryb se zuby zapadajícími do sebe. Lebka byla okolo padesáti centimetrů dlouhá. Jako u ostatních pterodaktylů měla jeho páteř neobvyklý tvar s největšími obratli v krční oblasti, které se postupně zmenšovaly až k zakrslému ocasu. V porovnání s nimi byly u většiny suchozemských plazů největší obratle ve střední části těla, kde nesly největší zátěž. Pterodaktylové měly zvlášť velké krční obratle, aby unesly jejich nadměrně velkou hlavu. Rozpětí křídel tohoto rybožrouta byla čtyři metry. Žil během období rané křídy.



Cladosictis

21. listopadu 2011 v 16:59 Život po dinosaurech
Tento jihoamerický, masožravý vačnatec žil zhruba před 19 miliony lety v době mladších třetihor. Obýval prostředí spíše lesnaté, ale mohl se vyskytovat běžně i na stepních travinách (viz. obrázek dole pod textem). Živil se drobnými živočichy; rybami ,které lovil v řekách ,vejci ,které kradl ptákům, nebo dokonce i mláďaty suchozemských zvířat. Poud je pravda, že se živil i rybami ,je tu možnost ,že mohl žít i jako vydra, tuto teorii vědci však jen předpokládají. Jeho velkou, psí hlavu zdobyly ouška a velké oči, pak psí čenich a v tlamě byly zuby ,které se podobaly chrupu masožravých placentálních savců, byly to ostré řezáky v přední části čelisti, velké špičáky a robustní stoličky za nimi. Hlava byla napojena na tlustý krk a dlouhé (délka 80 centimetrů) tělo. Krátké končetiny měly čtyři prsty s drápky a nesly zatím neznámou váhu, ocásek byl dlouhý a tenký. Tento vačnatec byl osrstěný a patřil do čeledi Borhyaenidae. Byl popsán v roce 1887 přírodovědcem, klimatologem, paleontologem, zoologem, geologem, antropologem ;Florentinem Ameghinem.


Eozostrodon

19. listopadu 2011 v 14:16 Savci žijící souběžně s dinosaury
Eozostrodon byl rejsku podobný živočich, který obýval prostředí lesních půd a zde se živil hmyzem nebo jinými drobnými živočichy. A protože byl ve skupině Mammaliaformes, tak tím pádem patřil i k nejstarším pravým savcům (doba před 220-200 miliony lety). Patrně však ještě kladl vejce, ale již krmil mláďata mlékem tvořícím se v mléčných žlázách. Na hlavě měl posazené dvě velké oči ,které samy o sobě prozrazují, že eozostrodon patrně vedl noční život. Na štíhlém špičatém čenichu byly možná hmatové vousky, v tlamě byly skutečně savčí zuby (místo lícních zubů se vyvinuly jednoduché třenáky a stoličky s mnoha hrboly, tyto zuby se vyměňovaly jen jednou za život tohoto zvířete). Jeho 150ti gramovou váhu nosily čtyři krátké nohy, které se ještě pohybovaly trochu potácivě a končily pětiprstými tlapkami s drápky. Malé tělo (délka 10 cm) bylo porostlé srstí ,stejně tak jako jeho dlouhý ocas. Roku 1941 jej popsal F.R. Parrington, ale nejspíš se tento rod pravděpodobně shoduje s později popsaným rodem Morganucodon.


Malawisaurus

17. listopadu 2011 v 18:39 Plazopánví (Saurischia)
Malawisaurus, původně známý jako Gigantosaurus (název je snadno zaměnitelný s masožravým alosaurem- Giganotosaurem), je nejstarším titanosaurem z období před 100 miliony lety, nalezeným na území Afriky. Na titanosaura byl poměrně malý (délka: 10 metrů), mohl mít kostěné pláty, i když se dosud žádné fosilizované dosud nenalezly. Nicméně některé zbytky Malawisaura zahrnují části lebky, což je pro titanosaury, jako i ostatní sauropody, nezvyklé. Nedávno byly objeveny pozůstatky titanosaurů i na nedalekém Madagaskaru. Bylo velké štěstí, že v souboru kosterních zbytků byly i části lebky.


Callovosaurus

17. listopadu 2011 v 18:25 Ptakopánví (Ornithischia)
O živočichovi žijícím v Evropě ,v geologické periodě jménem střední jura ,nazvaném Callovosaurus je toho známo jen velmi málo, protože byl v Anglii nalezen jediný zbytek a to jeho stehení kost. Nicméně stáří horniny, která fosilii tohoto podivného, primitivního živočicha obklopovala ukazuje ,že je to zřejmě nejstarší Iguanodon, který byl dosud vůbec nalezen. Pravděpodobně se podobal Camptosaurovi, přestože jen o málo přesahoval polovinu jeho délky. Jeho jméno v překladu znamená "callovský ještěr".


Euhelopus

15. listopadu 2011 v 15:12 Plazopánví (Saurischia)
Euhelopus byl menší než Camarasaurus. vypadá podobně ,ale stejně se nikdy nemohl potkat se svým americkým příbuzným, protože žil na Dálném východě (Čína) v periodě zvané pozdní jura. Krk měl mnohem delší, hlava byla také delší a mnohem špičatější, avšak s příkře zkoseným předkem. Euhelopus měl na rozdíl od kamarasaura devatenást krčních obratlů (kamarasaurus jich měl dvanáct)- což je důvod, proč je někdy řazen do samostatné skupiny. Zuby mu rostly po celém obvodu čelistí, zatímco mnoho ostatních sauropodů mělo zuby pouze vpředu. Do délky měřil patnást metrů a dosahoval hmotnosti 15-20 tun.