Říjen 2011

Dimorphodon

20. října 2011 v 16:05 Létající Pterosauři
Zcela nejpodivnějším znakem 1,4 metru dlouhého dimorphodona (jméno v překladu znamená: "s dvěma typy zubů") byla rozhodně obrovská hlava. Již význam jména naznačuje ,že dimorphodon měl dva typy zubů. Skutečně dva typy zubů měl a to:, dlouhé přední a malé lícní. Hlava byla posazená na krátkém krku a mnohoúhlý , kožený útvar na konci ocasu mohl fungovat jako kormidlo a to ,když s ním tvor pohyboval jen při základně. Na pevnině mu to však moc neběhalo. Popravdě toto zvíře bylo velmi špatným chodcem. Dimorphodon dny svého života trávil spíše zavěšený na útesech nebo větvích, odtamtud mohl bez jakých koliv problémů sledovat svou kořist (ryby), přímo si ji vyhlédnout, vystartovat do vzduchu a vyrazit po rybě.




Minmi

18. října 2011 v 18:17 Ptakopánví (Ornithischia)
Tento příslušník skupiny ankylosaurů z Queenslandu v Austrálii měl poměrně malý krunýř. Většina jeho příbuzných měla krunýř poskládaný ve spojených příčných pásech z boku na bok. Minmi měl pásy, které běžely zepředu dozadu. Krunýř na břiše se skládal z malých šestibokých kostěných "dlaždiček" připomínajících šupiny. Zástupci ankylosaúrů přešli do Austrálie během jury, dříve než se jižní kontinent Gondwana začal rozpadat.

FAKTA:
Význam jména: ještěr z Minmi Crossing v Austrálii
Doba: spodní křída
Zařazení: ankylosaur
Potrava: býložravec
Velikost: délka 2,5 m
Naleziště, popsán: Austrálie, 1980

Popis k obrázku: Minmi- malý obrněný ankylosaur- putuje mezi skupinou Austrosaurů na suché nivě před 100 miliony lety. V pozadí lze patrně zahlédnout dva Muttaburrasaury.

Liaoningosaurus

18. října 2011 v 18:01 Ptakopánví (Ornithischia)

Nápadně malá kostra tohoto nodosaura, zástupce jedné ze dvou hlavních skupin ankylosaurů patřila asi mláděti. Na rozdíl od ostatních ankylosaurů měl Liaoningosaurus krunýř na břiše, nejen na hřbetě a bocích. Liaoningosaurus dostal své jméno podle čínské provincie Liao-ning, kde se fosilie našla ve formaci Yixian (I-sien). V tomtéž souvrství v Číně ,jež je proslulé vyjímečně dobře zachovanými zkamenělinami, byli nalezeni opeření dinosauři.


Barosaurus

15. října 2011 v 13:00 Plazopánví (Saurischia)
Tento svrchno-jurský obr je popisován jako "diplodokus- ale delší". Je nejvzácnějším ze skupiny diplodoků. Hlavu měl malou a malé byly i jeho zuby. Živil se měkkými rostlinami- na rozdíl od jiného dinosaura ,své doby, kamarasaura, který vzal zavděk i tužšími. Tak mohli kamarasaurus i barosaurus žít vedle sebe a nekonkurovat si při hledání potravy. Žil v severní Americe, na území USA.


Thrinaxodon

14. října 2011 v 17:53 Savci žijící souběžně s dinosaury
Tento padesáti -centimetrový, triasový "trojitý zub" byl pevně stavěný masožravec měl dlouhé tělo zřetelně rozděnené na hrudní a bederní část (poprvé mezi obratlovci). Rozdělení prozrazují žebra, vyrůstající již jen z hrudních obratlů. To napovídá, že thrinaxodon měl patrně již bránici jako moderní savci. Jedna z kostí zadní nohy se již vytvořila do podoby paty, takže se zřejmě noha dotýkala podkladu jen prsty, což umožňovalo rychlejší běh. Zuby byly zasazeny do jedné nedělené kosti, takže čelisti byly mnohem pevnější. Pravděpodobně byl pokrytý srstí. Žil na území jižní Afriky před 156- 145 miliony lety.


Ze života jednoho Ceratosaura 5/5

10. října 2011 v 15:12 Příběhy
Dalšího dne, hned z rána jak se Merry probral ucítill velmi příjemný pach, byl jako znovuzrozený . Začal volat a dokonce opustil svoji družinu. Poté se vydal tím směrem odkud vál. Dorazil až na nížinu ,kde stál nad úlovkem mladého stegosaura mnohem větší a silnější Ceratosaurus.
Byla to samička ,to ona tak přelíbezně voněla. Merry byl jako v jiném světě ,okamžitě se jí začal dvořit. A ona si ho všimla ,chvíli ho pozorovala, ale pak přestala mít zájem a odešla. Uslyšela totiž volat staršího a mohutnějšího jedince. Merry se vydal za ní ,ale to neměl dělat. Dorazili až do močálové oblasti. Než se stačil porozhlédnou ,něco ho v tu ráno srazilo na zem. Byl to ten ceratosaurus ,kterého slyšela volat samička. Zvedl se ze země a začali mezi sebou bojovat.
Byl to ukrutný boj ,ale netrval příliš dlouho. Větší jedinec samozřejmě vyhrál. Merry proti němu neměl jedinou šanci. Nakonec byl rád že vyvázl jen se zlomeným žebrem a prstem. Odkulhal tedy jinam. Za několik týdnů došel na místo ,kde hodovala samička, ale ta už měla jiné starosti. Starala se totiž o hnízdo ,vněmž jsou drahocená vejce. A že jich tam je opravdu dost. Merry si uvědomil ,že kdyby vajíčka rozbil, mohl by tím pádem získat samičku pro sebe. Po pár hodinách samice Ceratosaura musela odejít od svého hnízda ,protože jí čekal lov. Teď je ta správná chvíle. Přiblížil se k pečlivě postavenému hnízdu a jedním mávnutím ocasem hnízdo rozmetl kolem. Když pak se samička vrátila ,její vztah s vejci byl okamžitě přerušen. Ale zas tak rychle Merryho nepřijala za svého nového partnera. Z jejího teritorium se proto Merry tiše vytratil.
Časně z rána začal opět volat a samice ho uslyšela. Došla k němu a on pro ni měl dárek- uloveného Ornitholestese. Bylo pro něj mnohem lepší dát jí předkrm ,než se jím pak stát. Uplynuli dva dny a samice Ceratosaura už měla svého partnera dost. Velmi zuřivě na něj řvala a odháněla ho. Ten situaci pochopil, odešel a hleděl si svého. Z jara náhle přišlo léto. Dny se prodlužovaly a noci se krátily. Z létem pro ceratosaury přichází doba líhnutí vajec. Z vajíček vykouklo šest malinkatých hlaviček drobounkých ceratosauříků ,avšak nikdy nepoznají svého otce.
Kdyby je Merry někde potkal ,bez přemýšlení by na ně zaútočil ,ani by totiž netušil ,že právě snídá vlastní děti. Merry se potuloval krajinou a hledal něco k snědku. Šel kam ho nohy vedly ,až se dostal k hlubokému ,temnému lesu. Stál před ním a vzpomněl si ,že je to nejspíš ten les z jeho dětství. To tento na pohled děsivý les skrývá za sebou nádhernou oázu plnou života. Lesem tak ,tak prošel jak byl hustý.
Když pak z něj vylezl na druhé straně, už tam dávno nebyla hořící tráva. Však strom ,který mu před čtyřmi lety překřížil cestu tu stále ještě ležel. Až teď si Merry uvědomil
,že měl v životě víc ,než štěstí a za to děkuje právě mohutnému jehličnanu ,protože kdyby mu tenkrát nepřekřížil cestu ,nikdy by si nemohl vybrat právě tu pěšinku ,která vedla k lesu, nikdy by ho nemohl projít a objevit tak překrásné místo, které se pak stalo jeho domovem ,až do jeho smrti.

Tak a tím tento příběh končí, doufám ,že se vám líbil!:)

Ceresiosaurus

9. října 2011 v 17:13 Tvorové dávných vod
Ceresiosaurus (" smrtící ještěr") měl prsty mnohem delší, než ostatní notosauři, a to díky zvýšenému počtu prstních článků. Délka nohou, které mohly patrně mít plovací blány, zřejmě usnadňovala plavání: nohy mohly fungovat ,jako ploutve. Přední nohy byly mnohem delší , než zadní, takže patrně sloužily ke kormidlování. Tento ještěr mohl plavat vlněním těla a ocasu ze strany na stranu. Jeho jídelníček tvořili nejspíš ryby. Jeho délka těla je 4 metry a váha se mohla vyšplhat až na 90 kg.


Eudimorphodon

9. října 2011 v 16:54 Létající Pterosauři
Tento ptakoještěr je pro celou skupinu typický, měl krátký krk, velkou hlavu a dlouhý kostěný ocas, který byl zpevněný sítí zkostnatělých šlach. Tento ocas tvořil polovinu celkové délky. Na konci ocasu měl rozšířenou destičku, která patrně sloužila jako kormidlo. Struktura jeho prsní kosti prozrazuje, že byl schopen mávat křídly. Křídelná membrána byla napjata na čtvrtém prstu. Obýval mořská pobřeží před 210 miliony lety ,zde se živil rybami.


Draví dromaeosauři

6. října 2011 v 15:48 Pravěké zajímavosti
Dromaeosauři někdy nazývaní raptoři byli hroziví
masožravci. Ve srovnání s jinými dinosaury, například tyranosaury,
byli malí, ale vynikali výkonností při zabíjení kořisti.
↑..Dromaeosaurus Deinonychus vyhlížející
kořist. Jeho znamenitý zrak a schopnost
rychlého běhu z něj činily úspěšného lovce.
..........................................
Deinonychus mohl pravděpodobně
běhat i vyskakovat, aby kořist srazil k zemi.
Obrázek ukazuje jeho útočný skok.↓

Stroje na zabíjení

Dromaeosaurus měl velmi ostré drápy, zejména nápadně velký srpovitý dráp na druhém prstu nohy. Ten používal k rozpárání kořisti nebo k trhání pruhů masa za pomocí zahnutých zubů. Dromaeosaurus Utahraptor dokázal vytrhnout 1,5 metru dlouhý pás na jeden zátah svým dvacet centimetrů dlouhým drápem.

Ochrana drápů

Drápy dromaeosaura byly nebezpečné ,jen pokud byly ostré. Proto se většina dromaeosaurů starala, aby se jejich velké srpovité drápy neotupily, a proto zvedali a obraceli nahoru druhý prst tak, aby se nedotýkal půdy při chůzi nebo běhu. Tím zabránili otupení drápů.
Na obrázku lze spatřit jak dromaeosaurus nese drápy zcela nahoře.

Udržování rovnováhy

Dromaeosauři měli dlouhé, tuhé ocasy, které jim pomáhaly při rychlých obratech v běhu. Jimi také udržovali rovnováhu, když stáli na jedné noze. Tato poloha jim sloužila při kopání druhou nohou ,nebo při rvaní kořisti.

Boj na život a na smrt

Vědci objevili zkamenělou kostru velociraptora, jednoho z dromaeosaurů, a býložravce protoceratopse zaklíněné do sebe při boji. Než se jeden mohl ubránit druhému, oba zahynuli ,nejspíš je zavalil písek a pravděpodobně právě ta písečná bouře pohřbila jejich těla a navždy se uchovala.
Souboj velociraptora a protoceratopse v okamžiku, kdy je oba pohřbila písečná bouře.

Předchůdci ptáků

Nálezy dromaeosaurů jsou pro vědce velmi zajímavé, protože mají mnoho společných znaků s ptáky. Někteří dromaeosauři mohli mít i peří. Mnozí odborníci se domnívají, že dromaeosauři jsou přímí předkové ptáků.

Abelisaurus

3. října 2011 v 18:03 Plazopánví (Saurischia)

Tento svrchnokřídový teropod patřil ke skupině jihoamerických masožravých dinosaurů, kteří se vyvíjely nezávisle na známějších tyranosaurech na severní polokouli. Jeho lebka je vysoko klenutá a má extrémně silné čelistní svaly- dokázal čelistí sevřít takovou rychlostí, že kořist vůbec neměla čas reagovat. Vědci našli metr dlouhou lebku, nevadí však, jak velký byl kompletní dospělý dinosaurus. Byl pojmenován po svém objeviteli Robertu Abelovi a dobře známe právě jen jeho lebku. Ta je pozoruhodná tím ,že měla velké otvory po stranách přímo nad čelistmi, mnohem větší než u jiných dinosaurů. Zdá se ,že to byla primitivní forma, spřízněná s rodem Carnotaurus. Abelisaurus měl velkou hlavu se zaobleným čenichem a zuby na masožravého dinosaura této velikosti poměrně malými. Rekonstrukce zbytku těla je pochopitelně hypotetická. Vzhled je založen na tělesné stavbě karnotaura a podobných teropodů. Patrně měl tři prsty na předních nohou. Obýval říční nivy před 74 -70 mil. lety.