Září 2011

Merychippus

29. září 2011 v 18:35 Život po dinosaurech
Tento dvoumetrový ,200 kilogramů vážící ''přežvýkavý kůň''
byl prvním koněm, který se živil výhradně trávou, a také
první, kdo měl hlavu podobnou dnešním koním. Čenich byl
delší ,než u starších druhů, čelist silnější a oči dále od sebe.
Krk byl také delší, protože kůň trávil více času s hlavou
skloněnou k pastvě. Prostřední prst na každé noze měl
vyvinuté kopyto, které již nemělo naspodu polštářek. U
některých druhů se další dva prsty sotva dotýkaly půdy
při běhu, u jiných byly větší. Žil před 17-11 miliony
lety na území severní Ameriky, zde obýval travnaté pláně.


Phiomia

29. září 2011 v 18:14 Život po dinosaurech
Tento primitivní slon z doby před 38 miliony lety žil na území severní Afriky,
měl dva páry zasazených v obou velmi dutých čelistech. Kly v dolní čelisti
byly zploštělé a vytvářely lopatovité výčnělky, jimiž patrně
shraboval potravu nebo strhával kůru ze stromů. Kly v horní
čelisti byly kratší a sloužily k boji nebo k předvádění. Horní pysk byl
mírně protažen v krátký chobotek. Váhu lebky zmenšovaly prostory
vyplněné vzduchem. Stavbou těla byla fiomia velmi podobná dnešním
slonům- zavalité tělo stálo na sloupových nohou. Zuby měly méně
příčných lamen ,než stoličky moderních slonů.


Gastonia

26. září 2011 v 15:00 Ptakopánví (Ornithischia)
Gastonia měla krunýř přes oblast pánve a velké
špičaté hroty na zádech. Na každém boku se nacházela
řada do stran trčících špičatých trnů, probíhajících
podél celého těla až na konec ocasu. Tato výzbroj
sloužila k obraně před predátorem, jímž mohl být
utahraptor, který byl objeven ve stejné oblasti.
Gastonia patří k ankylosaurům s nejtěžší výzbrojí,
ale neměla ocasní kyj.
FAKTA:
Význam jména: podle Roberta Gastona
Doba: spodní křída
Zařazení: ankylosaur
Potrava: býložravec
Velikost: délka 4,5 metru
Naleziště, popsán: USA, 1998

Rozdílné pánevní kosti

24. září 2011 v 18:51 Pravěké zajímavosti
Dinosauři se dělí na dvě skupiny: na plazopánvé (Saurischia) a ptakopánvé (Ornithischia). Pánevní kosti jsou tři: pubis, ilium a ischium (stydká, kyčelní a sedací). Všichni dinosauři mají tyto tři kosti, ale ve dvou různých sestavách. Na stydké kosti jsou svaly připojené k žebrům, což usnadňuje dýchání a podpírá trávící ústrojí. U plazopánvých dozadu. K sedací kosti se upínají svaly hýbací nohama a ocasem. Postavení stydké kosti u ptakopánvých naznačuje, že hrála spíše roli při podpoře dýchání ,než jako oporu trávícího ústrojí.
PLAZOPÁNVÍ: K plazopánvým dinosaurům patřil také Allosaurus nebo Tyrannosaurus. Stehení kost plazopánvých i ptakopánvých zapadala do nápadného otvoru (kloubní jamky) uprostřed pánevního pletence. Nad tímto otvorem byl kostěný hřeben, který bránil vykloubení stehna.


PTAKOPÁNVÍ: Edmontosaurus nebo Lambeosaurus patřili k ptakopánvím dinosaurům. Pánev měli širší a stydká kost směřovala dozadu. Stydká kost byla menší ,než u plazopánvých a svaly nohou slabší. Ptakopánví nebyli tak rychlí jako plazopánví. Pro tyto býložravce stály proti sobě rychlost a obratnost při získávání rostlinné potravy.

Vzpřímený postoj

U všech dinosaurů se pánevní kosti připojovaly ke kostem nohou stejně. Dinosauři stáli vzpřímeně a potřebovali k tomu méně energie ,než jiní plazi. Mohli kráčet déle a rychleji ,než plazící se živočichové, jejichž nohy směřovaly od těla do stran.

NOHY SMĚŘUJÍCÍ DO STRAN:
Nohy ještěrky jsou roztaženy do stran. To hodně omezuje hmotnost ,kterou jsou nohy schopny unést.

NA POLOVIČNÍ CESTĚ:
Krokodýli jsou pololezoucí. Jejich nohy unesou vyšší hmotnost ,ale na souši jsou pomalé.

NOHY SMĚŘUJÍCÍ POD TĚLO:
Dinosauři mohli klást nohy přímo dopředu a dozadu pod tělo. To se ukázalo jako efektivní způsob pohybu.

Sinornithoides

21. září 2011 v 14:40 Plazopánví (Saurischia)
Sinornithoides maximálně dlouhý 1,2 metru byl dalším zástupcem čeledi troodonů. Je znám pouze na základě jediné úplné fosilizované kostry. Byl to malý, velmi štíhlý živočich, který v dospělosti dosahoval hmotnosti pouhých tří kilogramů a jeho potravou byl nejspíš hmyz ,ale i další malí živočichové, kterých se mohl zmocnit tak ,že je vyhrabal pomocí drápů na předních nohou. Obýval Asii -Čínu v raném křídovém období.


Anserimimus

20. září 2011 v 15:06 Plazopánví (Saurischia)
Vše co vědci znají o Anserimimuse (jméno znamená ''podobný huse''), se opírá o nález fosilizované kostry ,nalezené v Mongolsku. Přestože chybí části lebky, je zřejmé ,že to byl typický ornitomimid, ačkoli měl jako jediný zvláště silné krátké přední končetiny s drápy na prstech. To dovoluje předpokládat, že si svou potravu pravděpodobně vyhrabával.


Ze života jednoho Ceratosaura 4/5

18. září 2011 v 13:28 Příběhy
Teď už jsou Merrymu čtyři roky. Je velký , statný a dost silný na to, aby se o sebe dokázal postarat sám. Už dávno neloví drobný hmyz ,jako bylo to saranče. Zatoužil po něčem dost masitém jako je třeba Dryosaurus. Osobně Merry měl nejraději ze svého jídelníčku tyto tvory. Také už nežije sám ,sice si ještě nenašel svoji družku ,ale doprovázejí ho dva menší Ceratosauři. A Merrymu se to celkem líbí ,když je vede, když rozhodne kde budou spát , když on vybere kořist , a také když jim trochu pohrozí ,má největší podíl z úlovku. Náhle zahlédl jak se na menších cikasech pase páreček Camptosaurů. Lov mu však překazil dost velký jedinec - Allosaurus a měl s sebou ještě dva kolegy. Merry se mu raději obloukem vyhnul. Allosaurus byl totiž Tyrannosaurem své doby. Raději si nechtěl dělat problémy ,a tak mu kořist raději přenechal. Kdo ví ,jestli byl Allosaurův lov úspěšný.
Tři Ceratosauři- mezi nimi ,jako hlavní náš Merry šli tedy hledat potravu jinam. V lese tvořeným jehličnany a cykasovytými rostlinami by se určitě něco našlo. Potulovalo se tu spoustu býložravých dinosaurů -převážně ornitopodů. A někde tu by se našlo určitě i stádo Dryosaurů nebo Othnielií. Ale byli tu i zdejší masožravci Dilophosauři ,kteří zde hnízdí. Bylo tu opravdu spoustu potravy- stačí si jen vybrat. Nakonec se Merry rozhodl pro samičku Dilophosaura ,která právě čechrala své hnízdo. Vystartoval ,ale neuvědomil si ,že matka zuřivě chránící své hnízdo je opravdu těžký cíl- ,než se stačil zastavit ,už bylo pozdě. K samičce se přiřítilo několik dalších jedinců a neprodleně chtěly ,aby Merry odešel. Ten nechtěl zbytečně ztrácet čas a proto se raději stáhnul. Chtěl jít les prozkoumat někam jinam, však náhle jeho zrak spočinul na něčem jiným -snáz ulovitelným- stádo Othnielií, ale ti byli stále ve střehu. Bylo těžké se k ním přiblížit. Opatrně se plížil a jeho dva kamarádi za ním- pak z nenadání zaútočil. Ve stádě vznikl zmatek. Každý jedinec se snažil zachránit sám sebe a z toho všeho jeden z druhu zakopl a spadl- smůla pro něj, zlomil si nohu. Ale štěstí pro Merryho. Přiběhl k němu, šlápl na něj a tím ho usmrtil- začal hodovat. Ostatní dva ceratosauři čekali ,až začne jíst ,pak se přidají. Jedna Othnielia však byla malé sousto. Vážila pouhých 10 kilogramů ,takže až dojedli, šli lovit dál. A opět byli úspěšní. To už ulovili většího býložravce- Camptosaura ,který byl mnohem větší ,něž rychle běhající Othnielia. Také mohutněji stavěný. Váha se mohla vyšplhat ,až na 750 kg. Tohoto jedince už ani nedojedli, jak byli plní. Blížil se večer a Merry rozhodl ,že půjdou spát.

Po delší době jsem vám přinesl předposlední část tohoto velkého příběhu.

Placodus

18. září 2011 v 12:37 Tvorové dávných vod
Tento plakodont byl ještě málo přizpůsoben životu ve vodě, měl zavalité tělo, krátký krk a kráčivé nohy. Ovšem mezi prsty již mohly být vyvinuty plovací blány a ocas byl z boků zploštělý. Možná ,že na něm byla i ploutev. Placodus (''plochý zub'') měl dopředu namířené zuby vhodné k odtrhávání měkkýšů ze skal. Ploché zuby na patře působili proti dalším zubům ve spodní čelisti jako výkonné drtiče. Tento dvoumetrový živočich žijící v Triasu (před 227-205 miliony lety) obýval mořské pobřeží na území střední Evropy zejména ve Švýcarsku ,ale i Německu ,Francii a Polsku. Roku 1830 jen popsal Georg Munster.

Procolophodon

17. září 2011 v 11:44 Život před dinosaury
Procolophodon byl starobylý anapsid,
který byl celkem malý. Patřil mezi členy anapsidních plazů,
kteří se patrně
nejspíš živili hmyzem,
pozdější členové čeledi byli větší
a měli zuby typické pro býložravce.
Procolophodon měl také široké obratle v dolní části těla a
žebra ,která obklopovaly zavalité tělo.

Cynodesmus

17. září 2011 v 11:27 Život po dinosaurech
Jeden z prvních členů psovitých Cynodesmus, byl velký asi jako kojot, měl krátký čenich a jeden metr dlouhé, lehce stavěné tělo (cca 70 kg). Nohy se podobaly nohám moderního psa, ale nebyl tak hbitý běžec. Tlapky měly částečně zatažitelné drápy. Obýval Severní ameriku zhruba před 20-15 miliony lety. Zde se živil menšími savci a nepohrdl ani zdechlinami.