Srpen 2011

Ze života jednoho Ceratosaura 1/5

30. srpna 2011 v 17:06 Příběhy
Tehdy před mnoha a mnoha miliony lety bylo v pravěké severní Americe velmi zlé, bouřkové počasí, sotva šlo vidět na půl metru. Náš malý Ceratosaurus (budeme mu říkat Merry ) měl sotva týden ,když musel se svou mámou a sourozenci opustit své teritorium ,protože lesní požár ,který zasáhl před dvěma týdny vypálil celé zalesněné krajiny a zničil tak území na kterém žil spolu se svou rodinou a dalšími obyvateli lesa.
Vypálená krajina ,kterou Merry obýval.

Matka však tušila ,že se to může jednoho dne stát ,proto předem namyslela kam by mohli jít zabrat nové teritorium. Měla namířeno dál na sever ,kde už se požár nerozšířil. Merry se svými malými bratříčky a sestřičkami nechápal ,proč zrovna dnes za takového ošklivého, počasí ,proč ještě jeden den nepočkají. Ale matka věděla ,že pokud tu zůstanou i nadále ,mohli by velmi hladovět a z toho všeho dokonce i zemřít. Avšak nechtěla tímto zatěžovat své hyperaktivní potomky ,proto jim to raději neřekla. A právě ten den ,který měl být po dlouhé době hojný jak na masu pro mámu ,tak na hmyzu pro malé Ceratosauříky se pomalu stával pro Merryho nejhorším. Náhle se před nimi objevila skála čnící se až do nebe. Naštěstí pro rodinku se po ní dalo lehce vstoupat a za necelý den by se dala přejít. Merry se velmi bál ,ale matka mu nedávala jinou možnost ,dělal mu starosti šikmý a velmi prudký sráz ,který byl po boku skály. Pomalu se začalo stmívat a matka rozhodla ,že v cestě budou pokračovat dalšího dne. Našli si ve skále menší jeskyni ,kde přespali. Následujícího rána bouřka ještě víc zesílila ,byla čím dál tím horší, Merry a jeho rodinka však museli pokračovat v cestě. Všiml si ,že sráz se změnou nadmořské výšky proměnil ve veliký ,hluboký příkop ,( připomínající dnešní Grand kaňon) ,táhnoucí se až někam kdesy do neznáma. Merry zaostával za matkou a sourozenci ,nestačil jim ,protože byl mnohem menší a slabší a ještě k tomu mu dělal velký problém silný vítr ,foukající přímo proti němu ,z nečekání udežil ohromný blesk do stromu ,který pak překřížil cestu Merrymu . Mohutný jehličnan se nedal obejít ,protože z jedné strany byl příkop a z druhé hořící tráva ,která chytla od splanulého stromu. Merry měl jen jednu možnost ,musel zkrátka počkat co se bude dál dít ,co se hlavně s ním stane. Měl štěstí, prudký déšť stačil odeň uhasil dřív ,než se k němu stačil dostat. Prošel právě uhašenou trávou a chtěl pokračovat v cestě za potravou se svou matkou a sourozenci, kteří nikde najednou nebyly.......
Co se stalo s jeho rodinou? Najde je? To se dozvíte v dálší části ,která bude hotova za míň jak týden.

Didolodus

28. srpna 2011 v 11:15 Život po dinosaurech
Na zařazení tohoto zvířete se paleontologové dosud neshodli. Někteří ho řadí mezi první býložravce a primitivní kopytnatce, jiní k starobylým litopternanům, což je dnes již vymřelá skupina kopytníků. Didolodus je málo známý, jeho zuby jsou velmi podobné primitivním kopytníkům a odpovídají jim ve všech ohledech. Tato zvířata žila před 57,8- 52 miliony lety na území jižní Ameriky v lesích kde spásala nízké byliny. Měla dlouhý ocas a štíhlé nohy s pětiprstými tlapkami. Popsal jej roku 1897 Florentino Ameghino.


Zalambdalestes

28. srpna 2011 v 10:53 Savci žijící souběžně s dinosaury
Tento 25 gramů vážící a 20 centimetrů dlouhý, rejska připomínající savec měl dlouhý ocas, dlouhý citlivý čenich a mohutné zadní nohy, mnohem delší než přední. Nohy měly prodloužené kosti chodidla a přední tlapky byly malé, palec nebyl protistojný. To dokazuje ,že Zalambdalestes patrně nežil na stromech. Měl nápadně velké oči, čenich na konci ostře zdvižený a velmi dlouhé a ostré řezáky. Současné objevy epipubické kosti, kterou mají jen neplacentálové, na kostře znamenají ,žé jeho příslušnost k placentálním savcům je sporná. Patrně obýval stepi před 83,5- 71 miliony lety.


Acanthopholis

25. srpna 2011 v 21:22 Ptakopánví (Ornithischia)
Žil před 115-91 miliony lety v lesích Velké Británie. Zde se živil nízkou vegetací. Hmotnost činila 380 kilogramů a délka 4 metry. Acanthopholis ,což znamená ''trnité šupiny'' je málo známý nodosaurus s nízkým zavalitým tělem. Jeho podivuhodný pancíř vytvářely řady oválných štítků zasazených v kůži. Měl také dlouhé kostěné trny, vyčnívající za krkem a lemující po bocích celou oblast hřbetu. Roku 1865 jej popsal anglický biolog známý jako ''Darwinův buldok''- Thomas H. Huxley.


Pentaceratops

25. srpna 2011 v 21:08 Ptakopánví (Ornithischia)
Jméno znamená ''pětirohá tvář'' a původně se skutečně myslelo ,že má pět roků na hlavě. Ukázalo se však ,že má jen tři skutečné rohy- krátký rovný roh na čenichu a dva dlouhé zakřivené nad očima. Menší boční ''rohy'' jsou prostě jen výrůstky lícních kostí. Na tomto dinosaurovi byla neobyčejná hlavně velikost hlavy. Lebka rekonstruovaná v roce 1998, byla přes tři metry dlouhá. Krční límec byl také obrovský a lemovaný trojúhelníkovými kostěnými výběžky. Zavalité tělo mělo krátký špičatý ocas. Obýval zalesněné roviny severní Ameriky ,kde se živil rostlinnou stravou. Vážil 2,5-8 tun a délka těla byla 5-8 metrů.



Therizinosaurus

25. srpna 2011 v 11:12 Plazopánví (Saurischia)



Rekonstrukce vzhledu embrya teropoda therizinosaura podle unikátně dochované fosílie.

Jeden z nejpodivnějších dinosaurů byl Therizinosaurus (''ještěr s kosou'') a jeho rekonstrukce je založena na nálezech příbuzných druhů z čeledi. Je totiž málo známý a dobře se zachovaly hlavně jeho neuvěřitelně dlouhé přední nohy. Měl na nich tři prsty zakončené zakřivenými, z boků smáčknutými drápy, z nichž první byl delší než mužská paže. Drápy se zdají příliš tupé na útočnou zbraň. Předpokládá se ,že měly určitou úlohu při říji nebo při vyhrabávání rostlin či dobývání termitů z hnízd. Ovšem tento po dvou chodící dinosaurus se mohl také příležitostně spouštět na všechny čtyři. Odborníci jej řadí mezi blízké příbuzné Oviraptora. Jeho kůži možná pokrývalo jemné chmýří, zobák byl bezzubý. Hmotnost vědci odhadují na 5-7 tun (možná víc, možná míň) a délka těla činila 11-12 metrů. Žil zhruba před 85-70 miliony lety v lesích na území Mongolska.





Metriorhynchus

24. srpna 2011 v 12:47 Tvorové dávných vod
Vodní krokodýl, žil patrně v tropickém moři před 157-154 miliony lety a na pobřeží vylézal jen klást vejce. Měl proudnicový tvar, i když ne tolik jako Geosaurus, dlouhou štíhlou hlavu, dlouhé tělo a tenký ocas. Kůže byla hladká, snižující odpor vody, a na ocase byla kolmá rybí ploutev. Pohyboval se ve vodě prohýbáním ze strany na stranu. Končetiny měl pádlovité, zadní podstatně větší než přední. Čenich byl dlouhý, hrotitý, čelisti měly dlouhé svaly, takže zvíře mohlo doširoka otevřít tlamu plnou kuželovitých zubů. Popsal ho roku 1892 Herman von Meyer.


Phenacodus

21. srpna 2011 v 12:55 Život po dinosaurech


Phenadocus byl jedním z nejstarších kopytnatých savců, poměrně malý a lehce stavěný, s pětiprstými končetinami. Střední prst byl nejdelší a váha těla (asi 10 kg) zpravidla spočívala na něm a na dvou přilehlých prstech, na nichž byla krátká tupá kopýtka, přeměněné drápy. Hlava byla malá s poměrně malým mozkem, v čelistech bylo 44 zubů. Hřbet byl vyklenutý a ocas silný a dlouhý. Phenadocus pravděpodobně žil ve stádech a mohl být masožravý nebo hmyzožravý, stejně jako býložravý. Obýval lesy jižní Ameriky zhruba před 57,8-52 miliony lety. Jeho délka těla činila 1,2 metru.




Gasosaurus

17. srpna 2011 v 17:53 Plazopánví (Saurischia)
Tento teropod dostal neobvyklé jméno (''plynový ještěr'') na počest společnosti Dashanpu, dobývající plyn, která pokračovala v lomu ,kde byly jeho pozůstatky objeveny. Jediný druh Gasosaurus constructus je zatím zastoupen jediný exemplář, z nějž byla nalezena pouze ramenní kost, pánev a kost stehenní. Proto o gasosaurovi málo víme a jeho zařazení je nejisté. Může to být primitivní karnosaurus, ovšem některé znaky na kostech nohou ukazují ,že by to mohl být i raný celurosaurus. Pokud by tomu tak bylo, byl by nejstarším objeveným celurosaurem. Gasosaurus měl typické tělo teropoda s velkou hlavou, dlouhýma mohutnýma nohama, na nichž byly tři dopředu obrácené prsty s drápy, a dlouhý tuhý ocas. Jeho přední nohy byly velmi krátké, ale přesto delší než u jiných karnosaurů. Gasosaurus byl dlouhý 4 metry a vážil pouhých 150 kg. Živil se velkými ,býložravými dinosaury.

Menší popis těla Gasosaura.


Plesiosaurus

15. srpna 2011 v 20:33 Tvorové dávných vod
Tento 2,3 metrů dlouhý, jurský ještěr z čeledi Plesiosauridae byl spíše obratný ,než rychlý. Měl typický tvar s krátkým a širokým tělem, které se zužovalo v krátký ocas. Krk byl mnohem delší ,než tělo a neobyčejně pružný. Ačkoli hlava byla poměrně malá ,čelisti byly dlouhé ,s mnoha ostrými ,kuželovitými zuby. Plesiosaurus měl čtyři široké ,pádlovité ploutve, které používal střídavě k veslování dopředu a dozadu a k ''létání'' (nahoru a dolů). Jeho slabý ocas nemohl sloužit k pohybu ,spíše ho za sebou jen tak ''vláčel''. Žil v pradávných oceánech před zhruba 135-120 miliony lety.

Plesiosaurus lovící druhohorní rybu ,za ním je další plesiosaurus mířící k malému hejnu ryb, o kousek dál se plazí po dnu oceánu krokodýl (nejspíš) Sarcosuchus ,nad prvním plesiosaurem a jeho kořistí zvolna plave Ichthyosaurus, hledající něco k snědku.