Březen 2011

Australovenator

31. března 2011 v 19:38 Plazopánví (Saurischia)
Australovenatorova hlava


Australovenator ("jižní lovec") byl rodem alosauroidního teropodního dinosaura, žijícího na území dnešní Austrálie v období přelomu spodní a svrchní křídy (pozdní alb, asi před 98 mil. let). Je znám podle objevů částečně zachovalé lebeční i postkraniální kostry. Materiál s označením AODL 604 byl popsán paleontologem Scottem Hucknellem a jeho kolegy v roce 2009. Podle fylogenetické analýzy je A. wintonensis zřejmě příbuzný rodu Fukuiraptor a karcharodontosauridům.Šlo o středně velkého alosauroida, s délkou kolem 6 metrů a výškou v kyčlích kolem 2 metrů byl zřejmě velmi hbitým lovcem. Autory popisu byl dokonce označen jako "gepard doby křídové". Stejně jako většina ostatních teropodů byl také dvounohým masožravým tvorem. Lovil nejspíš středně velké dinosaury i jiné obratlovce.

Drápy

Edaphosaurus

25. března 2011 v 20:29 Život před dinosaury


Edaphosaurus ("Pozemní ještěr") je rod vymřelého primitivního býložravého pelykosaura. Žil v období konce karbonu a permu (mladší prvohory, asi před 300 miliony let). Jeho zvláštním znakem byla výrazná hřbetní plachta, sloužící zřejmě k termoregulaci.Tento poměrně velký (délka přes 3 metry) starobylý plaz je znám z fosilních nálezů v Texasu (USA) a také ze dvou míst v České republice (Nýřany v Plzeňské pánvi a na Moravě Zbýšov u Brna).


Euparkeria

25. března 2011 v 20:21 Život před dinosaury

Euparkeria je blízký příbuzný archosaurs , a je znám pouze z jediné lokality v Dolní triasu jižní Afriky. Nejvíce vzrostl na asi půl metru na délku. Tělo forma Euparkeria je neobvyklý v tom, že relativní délka zadních končetin, aby jeho přední končetiny, které přesahuje jiných srovnatelných plazů své doby. Někteří navrhli, že Euparkeria může byli "fakultativně bipedal" (Carroll 1988), a je schopen běžet na dvou nohách na krátké vzdálenosti jako na fotografii nahoře. Systematické postavení Euparkeria je problematická. Otázka jeho vztahů závisí na organizační struktuře hlezenního kloubu, stěžejní postava v pochopení vývoje archosaurs. Bez ohledu na skutečný případ byl, tam je všeobecná shoda, že je buď sesterská skupina všech ostatních Archosauria, nebo je součástí linie vedoucí k dinosaury .


Meganeura

25. března 2011 v 20:13 Život před dinosaury


Meganeura byla obří vážka, která žila v období prvohorního karbonu (asi před 300 miliony let).Byl to vývojový příbuzný dnešních vážek s velmi členitým tělem a s rozpětím křídel až kolem 75 centimetrů. Jedná se tedy o největší známý druh létajícího hmyzu v historii života na Zemi. Gigantický růst zřejmě umožnilo složení atmosféry (především výrazně vyšší obsah kyslíku) v mladších prvohorách. Meganeura také patří do skupiny těch živočichů, kteří se poprvé vznesli do vzduchu. Byl to dravý živočich, lovící jiné bezobratlé a snad i menší obojživelníky.Zkameněliny meganeur byly nalezeny v Anglii, Francii a Česku.

Chasmatosaurus

25. března 2011 v 19:49 Život před dinosaury

Chasmatosaurus byl krokodýlí předchůdce z počátku ranného triasu,ještě před dinosaury. Měl podivný předkus, který byl pravděpodobně použitý ve svůj prospěch tak, aby svou kořist nemohla uniknout. Chasmatosaurus byl asi 2 metry dlouhý, ale pravděpodobně by jíst ryby a malé plazy ale také větší tvory jako je Listrosaurus. Pozůstatky chasmatosaura také byly objeveny v Africe, Asii, a Antarktidy.

Petrolacosaurus

25. března 2011 v 19:36 Život před dinosaury
Petrolacosaurus,první známý zástupce Diapsida jeden z nejstarších známých plazů a žil v průběhu svrchního karbonu (asi před 302 miliony roků) v lužních lesů v Severní Americe . Také žil ve stejném období dvou dalších druhů plazů, Archaeothyris ( Synapsida , předchůdce savců ) a Hylonomus ( Anapsida , včetně předchůdce želv ). Přesto, plazů v pozdním karbonu stále vzácná památka, a pak se svět byl z velké části dominuje obojživelníků jako Eryops a Proterogyrinus a obřích členovců jako stonožka Arthropleura (až 200 cm dlouhý) a vážka Meganeura (40 cm).Petrolacosaurus bylo asi čtyřicet centimetrů. To mělo ještěrka-jako vzhled s dlouhým krkem, tenké renpoten a dlouhý ocas. Mnozí byli v ústech s párem zubů kly pointy v horní čelisti. Petrolacosaurus byl pravděpodobně aktivní lovec, který se živí menším hmyzem.


Styracosaurus

20. března 2011 v 18:23 Ptakopánví (Ornithischia)

Styracosaurus
Vědecká klasifikace
Stupeň ohrožení:vyhynulý
Říše: živočichové
Kmen: strunatci
Třída: plazi
Nadřád: dinosauři
Řád: ptakopánví
Podřád: Cerapoda
Infrařád: ceratopsové
Nadčeleď: Ceratopsoidea
Čeleď: Ceratopsidae
Podčeleď: Centrosaurinae
Tribus: Centrosaurini
Rod: Styracosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída

Mamenchisaurus

19. března 2011 v 18:56 Plazopánví (Saurischia)
Mamenchisaurus (''ještěr od řeky Mamen'') žil v Číně v době jury.Měl až 12 m dlouhý krk-krční obratle byly odlehčeny dutinami.Podobné dutiny se vyskytují i u teropodů a v současnosti je mají ptáci.Dlouhý krk byl vyvažován tělem i ocasem.Mohl okusovat měkké listí z korun vysokých stromů,kam nedosáhli ostatní sauropodi.

Mamenchisaurus

Diplodocus

18. března 2011 v 22:38 Plazopánví (Saurischia)

Diplodocus (''dvojitý trám'') - Kdyby chtěl někdo o nějakém dinosaurovi říct,že je elegantní,hodilo by se to na diplodoka.Jeho trub byl jen o něco delší než sloní,za svou velikost vděčil hlavně dlouhatánskému krku a ocasu.Diplodokus si stoupl na břeh řeky nebo jezera a dlouhý krt používal jako vysavač.Kolíčkovité zuby shrabovaly jemně vláknité rostliny.Polikal potravu vcelku-sauropodi nemohli žvýkat.

Diplodocus ve stádu

Carnotaurus

18. března 2011 v 22:24 Plazopánví (Saurischia)
Carnotaurus ("masožravý býk") byl plazopánvý dinosaurus žijící v období svrchní křídy,dlouhý přibližně 7-8 m a vážící asi 1 tunu.Nad očima měl dva výrůstky, které připomínaly býčí rohy. Z této podobnosti vzniklo také jeho pojmenování. Na základě nálezů úlomků lebek se předpokládá, že byl rozšířen téměř po celém superkontinentu Gondwaně.Otázkou jeho potravy se zabývají mnozí paleontologové. Patrně lovil mláďata sauropodů, jako byl chubutisaura, menší ornitopody nebo se živil také mršinami.

Carnotaurus